Paradox doby? Hlad, ale sýpky narvané, že by křeček v říjnu záviděl
Celosvětová sklizeň obilnin bude jen o 0,6 procenta nižší než loni
Kdyby dal člověk na věštby některých našich potravinářů, musel by touto dobou průměrný český důchodce považovat párek s rohlíkem za „sváteční mls“ jako z Malého Bobše J. V. Plevy. Ceny měly kostku másla nebo lahev slunečnicového oleje zařadit do kategorie zboží právě tak žádoucího jako finančně zcela nedostupného.
Na slova šéfa Madety Milana Teplého ani tentokrát nedošlo, a to žijeme v zemi, kde meziroční indexy cen základního potravinářského zboží ukazují oproti evropskému průměru náskok o sedm procentních bodů a s 20,3 procenta patřilo Česko za červenec 2022 na nezáviděníhodné páté místo v evropské sedmadvacítce.
Hlavní příčinou drahoty se měl stát skokový nárůst cen energií a agrárních komodit na světových trzích, zvýrazněný výpadkem dodávek z Ukrajiny, přezdívané nikoli nadarmo obilnice Evropy. Ten souvisel jak s ruskou invazí jako takovou, tak především se zablokováním ukrajinských exportních přístavů podél severního pobřeží Černého a Azovského moře.
V ukrajinských obilných silech čekalo na export nejméně 20 až 25 milionů tun obilnin, většinou pšenice a kukuřice. Ukrajinský vývoz po moři se podařilo po uzavření dohod obnovit, i když tempo (milion tun za měsíc) by mělo být nejméně trojnásobné, už vzhledem k potřebě uskladnění nové sklizně, když ukrajinská pšenice je už sklizená.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot