Analytici: Výrobní ceny naznačují, že zdražování potravin zrychlí

Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.

Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, růst ve srovnání s předchozím rokem zaznamenaly poprvé po 17 měsících. „V zemědělství prozatím skončila doba zlevňování, což už dříve potvrzoval vývoj cen masa, a nyní dochází k zastavení trendu poklesu i u rostlinných produktů. V návaznosti začaly růst i ceny potravinářských výrobců a následně i ceny v obchodech,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na očekávané zdražení potravin upozornil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Vývoj cen v potravinářském průmyslu podporuje očekávání, že bude pokračovat meziroční nárůst cen potravin pro konečné spotřebitele, jenž se v závěru letošního roku může mírně zrychlit. Obecně by se měly naplnit předpoklady, že ceny potravin budou v závěru letošního roku jedním z tahounů celkové inflace v české ekonomice,“ řekl.

Drahé máslo? V pořádku, tvrdí mlékárenský svaz

Současné zdražování másla odpovídá rostoucím cenám mléčné suroviny a zvyšující se spotřebitelské poptávce, předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček ho považuje za reálné a opodstatněné.

Současné zdražování másla odpovídá rostoucím cenám mléčné suroviny a zvyšující se spotřebitelské poptávce, předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček ho považuje za reálné a opodstatněné.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil vedle rostoucích cen zemědělských výrobců také na zdražování služeb pro podniky. „Podobně jako ve spotřebitelském sektoru pak i v tom firemním zůstávají problematické služby, kde se inflace pohybuje nad třemi procenty a nevykazuje výraznější tendenci k uklidňování. Roste tedy pravděpodobnost, že se i na začátku roku 2025 bude tuzemská spotřebitelská inflace pohybovat v horní polovině tolerančního pásma České národní banky,“ uvedl. Toleranční pásmo je nastavené jeden procentní bod nad a pod dvouprocentní inflační cíl ČNB.

Růst průmyslových cen zůstává podle analytiků slabý, dramaticky se nezvyšují ani ty ve stavebnictví. „Ceny ve stavebnictví rostou pomalejším tempem než celková inflace. Spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu meziročně o 2,8 procenta, zatímco ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pouze o 0,8 procenta a ceny stavebních prací o 2,3 procenta. Pomalejší a stabilní růst cen ve stavebnictví vítáme, protože podporuje zvýšený zájem o rekonstrukce, které vedou ke snížení výdajů domácností za energie,“ řekl ČTK předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.

Údaje o vývoji výrobních cen podle analytiků neukazují, že by měla výrazně růst celková inflace a přiblížit se hodnotám z minulých dvou let, kdy přesahovala deset procent. „Nejde o žádnou inflační vlnu, i když ceny některých konkrétních výrobků mohou spotřebitele šokovat,“ uzavřel Dufek.

Bankovní rada ČNB považuje slabší korunu za inflační riziko

Bankovní rada České národní banky (ČNB) považuje za riziko pro další vývoj inflace i slabší kurz koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání o nastavení úrokových sazeb, který dnes centrální banka zveřejnila. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb, pro ponechání základní úrokové sazby na 4,25 procenta na jednání i hlasovala. Většina bankovní rady se ale minulý týden přiklonila k poklesu sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) považuje za riziko pro další vývoj inflace i slabší kurz koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání o nastavení úrokových sazeb, který dnes centrální banka zveřejnila. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb, pro ponechání základní úrokové sazby na 4,25 procenta na jednání i hlasovala. Většina bankovní rady se ale minulý týden přiklonila k poklesu sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.