Obchodní řetězce odmítají tvrzení Potravinářské komory o umělém zvyšování cen másla. Podle tiskové zprávy Potravinářské komory ze 4. listopadu 2024 mělo být důkazem této praxe zvýšení ceny másla v obchodech mezi srpnem a zářím, které bylo vyšší ve srovnání s nárůstem dodavatelských cen. Obchodníci však poukazují na to, že toto tvrzení ignoruje dlouhodobý vývoj cen, a proto jej jednoznačně odmítají.
Obchodní řetězce odmítají tvrzení Potravinářské komory o umělém zvyšování cen másla. Podle tiskové zprávy Potravinářské komory ze 4. listopadu 2024 mělo být důkazem této praxe zvýšení ceny másla v obchodech mezi srpnem a zářím, které bylo vyšší ve srovnání s nárůstem dodavatelských cen. Obchodníci však poukazují na to, že toto tvrzení ignoruje dlouhodobý vývoj cen, a proto jej jednoznačně odmítají.
Pákistánský zemědělský sektor se potýká s významným útlumem v exportu sezamových semínek do Číny, která dosud představovala klíčového odběratele, neboť její trh absorboval značnou část pákistánské produkce díky vysoké poptávce po sezamu pro použití v potravinářství i tradiční medicíně. Zatímco v roce 2023 Pákistán zaznamenal rekordní objemy exportu, aktuální údaje poukazují na dramatický pokles. V srpnu a září 2024 činil export pouhých 437 milionů korun, což představuje 53% propad oproti stejnému období minulého roku.
Pákistánský zemědělský sektor se potýká s významným útlumem v exportu sezamových semínek do Číny, která dosud představovala klíčového odběratele, neboť její trh absorboval značnou část pákistánské produkce díky vysoké poptávce po sezamu pro použití v potravinářství i tradiční medicíně. Zatímco v roce 2023 Pákistán zaznamenal rekordní objemy exportu, aktuální údaje poukazují na dramatický pokles. V srpnu a září 2024 činil export pouhých 437 milionů korun, což představuje 53% propad oproti stejnému období minulého roku.
Cena zlata dosáhla nového historického maxima 63 500 Kč za trojskou unci, což představuje impozantní 40% nárůst za poslední rok. Tento nárůst lze přičíst kombinaci několika faktorů, včetně rostoucího napětí na Blízkém východě, zvýšeného zadlužení Spojených států a změn měnové politiky, které posilují poptávku po bezpečných aktivech, jako je zlato. Podle analytiků se drahý kov nachází v tzv. „nové býčí fázi“ a odborníci předpokládají další růst až k hranici 69 600 Kč.
Cena zlata dosáhla nového historického maxima 63 500 Kč za trojskou unci, což představuje impozantní 40% nárůst za poslední rok. Tento nárůst lze přičíst kombinaci několika faktorů, včetně rostoucího napětí na Blízkém východě, zvýšeného zadlužení Spojených států a změn měnové politiky, které posilují poptávku po bezpečných aktivech, jako je zlato. Podle analytiků se drahý kov nachází v tzv. „nové býčí fázi“ a odborníci předpokládají další růst až k hranici 69 600 Kč.
Bangladéš čelí závažným důsledkům rozsáhlých záplav, které zemi postihly v průběhu srpna a října letošního roku. Tyto záplavy byly obzvláště ničivé kvůli geografickým podmínkám země, nízko položeným oblastem náchylným k zaplavení a slabé infrastruktuře pro řízení povodňových rizik. Devastující povodně, vyvolané silnými monzunovými srážkami a prudkým odtokem vody z povodí, způsobily rozsáhlé škody na zemědělské produkci, zejména na rýži, která představuje klíčovou plodinu pro tuto asijskou zemi.
Bangladéš čelí závažným důsledkům rozsáhlých záplav, které zemi postihly v průběhu srpna a října letošního roku. Tyto záplavy byly obzvláště ničivé kvůli geografickým podmínkám země, nízko položeným oblastem náchylným k zaplavení a slabé infrastruktuře pro řízení povodňových rizik. Devastující povodně, vyvolané silnými monzunovými srážkami a prudkým odtokem vody z povodí, způsobily rozsáhlé škody na zemědělské produkci, zejména na rýži, která představuje klíčovou plodinu pro tuto asijskou zemi.
Brazílie, jakožto největší světový producent sóji, se ocitá v pozoruhodném paradoxu, který má významné ekonomické a kulturní dopady. Na jedné straně je hlavním globálním dodavatelem této suroviny, na straně druhé ji domácí populace téměř nevyužívá, což odráží hluboké rozdíly v potravinových preferencích a stravovacích návycích. Každý týden exportuje do Číny více než milion tun sóji, zatímco domácí spotřeba této suroviny zůstává zanedbatelná, s roční spotřebou odhadovanou na méně než 1 % celkové produkce. Tento kontrast vyvolává zásadní otázku: proč země, která ovládá globální produkci sóji, sama tuto komoditu konzumuje jen v minimálním množství?
Brazílie, jakožto největší světový producent sóji, se ocitá v pozoruhodném paradoxu, který má významné ekonomické a kulturní dopady. Na jedné straně je hlavním globálním dodavatelem této suroviny, na straně druhé ji domácí populace téměř nevyužívá, což odráží hluboké rozdíly v potravinových preferencích a stravovacích návycích. Každý týden exportuje do Číny více než milion tun sóji, zatímco domácí spotřeba této suroviny zůstává zanedbatelná, s roční spotřebou odhadovanou na méně než 1 % celkové produkce. Tento kontrast vyvolává zásadní otázku: proč země, která ovládá globální produkci sóji, sama tuto komoditu konzumuje jen v minimálním množství?
Olivový olej, klíčový prvek středomořské kuchyně, se ocitá v bezprecedentní krizi, která má hluboký dopad na globální potravinový sektor. Spotřebitelé po celém světě čelí dramatickému růstu cen a nedostatku tohoto komoditního produktu, což se projevuje vyššími náklady na potraviny a často i prázdnými regály v obchodech. Jaké jsou základní příčiny této situace, která otřásá trhem?
Olivový olej, klíčový prvek středomořské kuchyně, se ocitá v bezprecedentní krizi, která má hluboký dopad na globální potravinový sektor. Spotřebitelé po celém světě čelí dramatickému růstu cen a nedostatku tohoto komoditního produktu, což se projevuje vyššími náklady na potraviny a často i prázdnými regály v obchodech. Jaké jsou základní příčiny této situace, která otřásá trhem?
