Brazílie: Paradox globálního lídra v produkci sóji s minimální domácí spotřebou

Stravovací preference a kulturní determinanty

Brazilská kuchyně je tradičně založena na hovězím mase, rýži a fazolích. Sója je pro většinu brazilské populace spíše kulinářskou exotikou než základní surovinou běžné stravy. "Je to delikatesa," konstatuje Lucinete Magalhaes, návštěvnice luxusní restaurace v São Paulu. Tento přístup ostře kontrastuje s asijskými zeměmi, kde sója představuje běžný, snadno dostupný a levný zdroj bílkovin.

Microbeef: Korejští vědci stvořili rýži obohacenou „kravskými“ bílkovinami

Hybridní „hovězí rýže“ je výživná a prý i chutná. Rýže obohacená svalovými buňkami má prý bohatou chuť s tóny hovězího masa a mandlí. Rýže s přidaným hovězím tukem prý voní po smetaně, másle a kokosovém oleji.

Hybridní „hovězí rýže“ je výživná a prý i chutná. Rýže obohacená svalovými buňkami má prý bohatou chuť s tóny hovězího masa a mandlí. Rýže s přidaným hovězím tukem prý voní po smetaně, másle a kokosovém oleji.

Sója jako symbol luxusu

Cena sójových produktů na brazilském trhu je překvapivě vysoká, což je způsobeno vysokými náklady na výrobu, omezenou domácí poptávkou a případnými dovozními tarify. Například 250 gramů tofu se prodává za cenu, která odpovídá celodennímu příjmu pracovníka s minimální mzdou. Sója se tak pro mnohé Brazilce stává nedostupným luxusem.

Obrovská produkce zaměřená na export

Brazílie letos očekává rekordní produkci sóji ve výši 170 milionů metrických tun, čímž předčí dokonce i Spojené státy. Drtivá většina této produkce směřuje na export, především do Asie a Evropy, kde sója slouží zejména jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Brazilská schizofrenie: země chce být zeleným lídrem, zároveň ale navyšuje těžbu ropy

Největší jihoamerická ekonomika chce být na kontinentu lídrem v ochraně klimatu a přírody, zároveň ale pro boj s chudobou potřebuje těžit stále více ropy.

Největší jihoamerická ekonomika chce být na kontinentu lídrem v ochraně klimatu a přírody, zároveň ale pro boj s chudobou potřebuje těžit stále více ropy.

Environmentální důsledky expanze sójových plantáží

Masivní rozšiřování sójových plantáží v Brazílii má zásadní environmentální dopady, přičemž bylo odlesněno více než 13 000 km² amazonského pralesa ročně, což vážně ohrožuje biodiverzitu, včetně ohrožených druhů, jako je jaguár a obrovská vydra. Kácení amazonského deštného pralesa a savany Cerrado kvůli sójovým plantážím významně přispívá k destrukci klíčových ekosystémů, což má dalekosáhlé důsledky pro biodiverzitu a globální klima.

Geneticky modifikovaná versus tradiční sója

Přibližně 98 % sóji pěstované v Brazílii je geneticky modifikované, což přispívá k jejímu stigmatizování mezi domácími spotřebiteli kvůli obavám z potenciálních zdravotních rizik a negativních dopadů na životní prostředí. Potravinářské společnosti se proto obracejí na dražší organickou sóju nebo dokonce na importovanou sóju z Japonska, aby uspokojily náročnější zákazníky, kteří se geneticky modifikovaným produktům vyhýbají.

Brazílie nedokáže zastavit zlatokopy: Amazonie stále krvácí

Podle nejnovější zprávy organizace Greenpeace se tisíce nelegálních zlatokopů přesunuly do nové oblasti ve státě Mato Grosso, zatímco se Brazílie snaží potlačit nezákonnou těžbu zlata v Amazonském deštném pralese.

Podle nejnovější zprávy organizace Greenpeace se tisíce nelegálních zlatokopů přesunuly do nové oblasti ve státě Mato Grosso, zatímco se Brazílie snaží potlačit nezákonnou těžbu zlata v Amazonském deštném pralese.

Perspektivy a budoucnost sóji v Brazílii

Navzdory vedoucí roli Brazílie v globální produkci sóji zůstává její domácí spotřeba nízká a nevykazuje známky růstu. Odborník Jacob Golbitz zdůrazňuje, že změny stravovacích návyků jsou velmi pomalé a kulturně zakořeněné. "Tyto změny probíhají doslova ledovcovým tempem," poznamenává.

Zatímco některé restaurace v São Paulu experimentují s pokrmy na bázi sóji, pro většinu Brazilců zůstává tato luštěnina neznámou surovinou. Tento paradox poukazuje na složitost globálních potravinových řetězců a kulturních preferencí, které utvářejí současný svět.

Za záchranu plic světa: Kolumbie brzdí odlesňování, přesto zmizel prales o rozloze New Yorku

V kolumbijské části Amazonie se meziročně odlesňování podařilo snížit o 38 procent. „Musíme dosáhnout nuly,“ burcuje prezident Gustavo Petro.

V kolumbijské části Amazonie se meziročně odlesňování podařilo snížit o 38 procent. „Musíme dosáhnout nuly,“ burcuje prezident Gustavo Petro.