Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zastavení dodávek obilí z Ukrajiny i Ruska má zásadní dopad na celosvětový trh s potravinami.
Pšenice je pro Ukrajinu i Rusko zásadním exportním artiklem. Kvůli válce je ale nyní vývoz prakticky zastaven. „Z ukrajinských přístavů se v současnosti nevyváží žádné obilí,“ potvrdil vedoucí obchodu s obilím v německé společnosti BayWa Jörg-Simon Immerz. A z Ruska export také vázne.
Lodě s obilím, kterých může být až tři sta, totiž blokuje Rusko v Černém moři. Immerz odkazuje na panamský námořní úřad, který uvedl, že ruské námořnictvo znemožňuje lodím bezpečné odplutí. Navíc úřad informoval o tom, že se tři lodě plující pod panamskou vlajkou dostaly od začátku války na Ukrajině pod ruskou palbu.
Jedna z lodí se potopila, další dvě byly poškozeny, uvedl správce úřadu Noriel Arauz. Zasaženy byly rovněž lodě pocházející z Bangladéše a Estonska. Estonská loď se měla také potopit. K incidentu došlo podle tallinské společnosti Vista Shipping Agency 3. března nedaleko Oděsy. Rusko obviňuje Ukrajinu, že zaminovala námořní cesty, a proto dochází fakticky k blokádě obchodních lodí.
Zastavení dodávek pšenice má zásadní dopad na celosvětový trh s potravinami. Rusko patří s třiceti miliony tun obilí vývozu ročně mezi největší exportéry na světě, Ukrajina vyváží až 25 milionů tun ročně. Na obilí z tohoto regionu jsou závislé zejména země na Blízkém východě a v severní Africe. Cena pšenice nyní kvůli válce výrazně stoupla.
Objevují se pochyby, kolik obilí letos Ukrajina vypěstuje. Immerz vysvětlil, že celý trh pozorně sleduje dění v zemi, kterou napadlo Rusko. Pšenice se musí v jarních měsících pohnojit, aby bylo možné počítat s podobně velkou úrodou jako v minulých letech. Navíc hrozí, že se nezaseje kukuřice, jež je důležitým krmivem. I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na farmáře, aby zahájili osev jako obvykle.
Omezením vývozu pšenice a hnojiv vyhrožuje i Moskva. Má to být reakce na západní protiruské sankce. Každopádně to bude znamenat, že celosvětově budou stoupat ceny potravin a v chudších regionech světa může být narušena potravinová bezpečnost.
Na druhou stranu BayWa uvedla, že není žádný důvod pro to, aby byla omezena produkce obilí v rámci Evropské unie. Ta vyváží zhruba třicet milionů tun pšenice. Celkem se v EU vyprodukuje 139 milionů tun této obiloviny a nejsou namístě obavy, že by jí byl na evropském trhu nedostatek. Evropské země ale mohou mít problémy s dostatkem kukuřice, jež se do Unie dováží, doplnil německý obchodník Immerz.
Organizace spojených národů už varovala, že ruská agrese způsobí závažné problémy s dodávkami potravin do Afriky. V letech 2018 až 2020 se Rusko postaralo o třetinu veškerého importu pšenice do afrických zemí. Dalších dvanáct procent pocházelo z Ukrajiny. Nedostatkem potravin je ohroženo 25 afrických zemí, hlavně těch nejchudších. K tomu je třeba počítat se zdražováním hnojiv, která obě země ve velkém produkují.
V souvislosti se zprávami o blokádě Černého moře vyzvala Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO), jež reguluje světovou námořní dopravu, k vytvoření takzvaných modrých koridorů, které by umožnily lodím, aby bezpečně opustily vody Černého a Azovského moře bez rizika, že se stanou obětí útoku nebo narazí na námořní minu. „Závažnost situace podtrhuje rostoucí počet zpráv o bezpečnostních incidentech týkajících se obchodní přepravy,“ varovala IMO.
