„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.
„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.
Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.
Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.
Klimatický summit v ázerbájdžánském Baku si připsal další kontroverzní zářez. Uganda se na něm pochlubila nejdelším elektricky vytápěným ropovodem na světě.
Klimatický summit v ázerbájdžánském Baku si připsal další kontroverzní zářez. Uganda se na něm pochlubila nejdelším elektricky vytápěným ropovodem na světě.
Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.
Do jaderného klubu patří pouze několik zemí, které disponují vlastní jadernou bombou. Oficiálně se jedná o Spojené státy, Rusko, Francii, Velkou Británii a Čínu. Posledně jmenovaná asijská velmoc, která poskytuje Rusku diplomatickou i ekonomickou pomoc ve válce s Ukrajinou, nyní se znepokojením sleduje kroky Vladimira Putina, který rozšířil možnosti použití jaderných zbraní v nové ruské jaderné doktríně.
„Za současné situace musí zůstat všechny relevantní strany klidné a zdrženlivé. Společně máme usilovat o zmírnění napětí a snížení strategických rizik prostřednictvím dialogu a konzultací,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian během tiskového brífinku v Pekingu.
O den dříve Putin podepsal dekret, který usnadňuje použití ruského jaderného arzenálu. Jadernými zbraněmi může zaútočit i na státy, které vlastní nukleární hlavice nemají, například na Ukrajinu. Kreml tím reaguje na souhlas Bílého domu s tím, že americké rakety může Kyjev používat i pro útoky na ruské území.
Jen několik týdnů před napadením Ukrajiny se přitom Rusko a Čína připojily k prohlášení dalších stálých členů Rady bezpečnosti OSN, že „jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí uskutečnit“.
Od začátku války na Ukrajině Rusko pravidelně vyhrožuje ústy svých nejvyšších politiků a propagandistů, že použije jaderné zbraně proti Západu a zničí hlavní města evropských spojenců Ukrajiny – Varšavu, Londýn, Paříž, Berlín. Ani toto jaderné strašení se Pekingu nelíbí.
Čína ale kritizuje také americký protijaderný deštník, který má chránit americké spojence v Asii – Japonsko a Jižní Koreu. Peking po Washingtonu také žádá, aby vyloučil možnost jaderného útoku bez předchozího útoku jiných zemí. Obě země se nicméně pravidelně informují o svých jaderných testech.
Americký think-tank Federace amerických vědců tvrdí, že Rusko má největší zásoby jaderných hlavic na světě. Dohromady jich má být 5580, Spojené státy mají 5044 hlavic. Čína pak pět set kusů.
Vědce znepokojuje rovněž jaderný program Severní Koreje, která má mít asi padesát hlavic a dostatek materiálu pro výrobu dalších. Navíc spojenectví KLDR s Ruskem může totalitní zemi pomoci zdokonalit produkci balistických střel. V říjnu Severní Korea provedla další test své mezikontinentální rakety, která podle japonských zdrojů může doletět až na území Spojených států.
