Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruské firmy se snaží uchytit v ukrajinských regionech, které Moskva označuje za svoje nová území. Aktivní jsou zejména finanční domy.
Okupované území na východě Ukrajiny se snaží Rusko „pojistit“ i expanzí svých firem. I když se většina společností obává rizik spojených se západními sankcemi i podnikání v nestabilních regionech v blízkosti válečné fronty, ruské bankovní domy Sberbank a VTB jsou velmi aktivní.
Prvně jmenovaná firma, i když čelí ekonomickým sankcím Západu, už podle Financial Times otevřela na ukrajinském území 130 bankomatů a 48 poboček. „Sberbank již obsloužila téměř 70 tisíc lidí a plánuje tam rozšířit své podnikání,“ uvedla banka, kterou ovládá ruský stát.
Britský finanční list připomenul, že Kreml nabádá ruské podnikatele, aby se nebáli rozšiřovat svůj byznys na východě okupovaného státu. „Musíte začít chodit na tato území s větším nadšením a začít tam pracovat,“ měl říci Vladimir Putin při setkání s ruskými bankéři. Sankce podle něj už více ruským byznysmenům neuškodí. Rusko Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast formálně připojilo ke svému území v září 2022.
Ochránci lidských práv i samotní představitelé Ukrajiny tvrdí, že se Rusko východ země snaží násilně rusifikovat, ve školách změnilo učební osnovy i učebnice, odstraňuje ukrajinské památky. Jednou z forem ekonomické rusifikace je právě vytváření sítě poboček ruských bank.
Platí to hlavně pro větší města, jako je Mariupol. Přístavní sídlo na pobřeží Azovského moře bylo během války prakticky srovnáno se zemí. Před konfliktem zde žilo přes 400 tisíc obyvatel. Ruská banka VTB už oznámila, že do konce roku zde zřídí kamenné pobočky.
Už dříve otevřela svou pobočku i ve městě Luhansk. „Tohle není jen nová kancelář. Je to další důležitá fáze integračního procesu regionu do ekonomiky země,“ zdůraznil její šéf Andrej Kostin při slavnostním otevření v červenci. Na okupovaných územích je aktivní také banka Promsvjazbank zaměřená na financování ruského zbrojního průmyslu.
Naopak ruské maloobchodní řetězce zatím nechtějí na východě Ukrajiny nabízet své služby. „Kupní síla je nízká, v těchto regionech zůstávají většinou důchodci a státní pracovníci. Rizika jsou vysoká. Dokonce i na Krymu působí jen velmi málo společností,“ řekl anonymně pro FT zdroj z ruského maloobchodního sektoru. Například ruská online tržiště Ozon a Wildberries formálně odmítají nabízet své služby v Luhanské a Doněcké oblasti kvůli špatné logistice.
Daňová správa napojená na Moskvu uvedla, že na nových územích bylo v roce 2023 registrováno na 2 500 firem. Jedná se o směs nově založených společností, jež z větší části vznikly přeregistrováním vyvlastněných ukrajinských podniků. Ukrajinští pozorovatelé tvrdí, že se ekonomika v těchto oblastech vrátila o 35 let zpět a připomíná ruský divoký kapitalismus v době po rozpadu Sovětského svazu.
