Platby čínsko-ruského obchodu se zpomalují a jejich cena astronomicky roste
Transakce v řádu miliard jüanů mezi ruskými a čínskými partnery zůstávají nevypořádané. Poplatky zprostředkovatelů vzrostly až na horentních šest procent.
Čína je největší světový vývozce. Její byznys s obřím partnerem z Ruska teď ale zadrhává; ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Ruským firmám obchodujícím s čínskými partnery komplikují život zpožděné a stále dražší platby. Transakce v hodnotě desítek miliard jüanů zůstávají v nedohlednu, sdělily agentuře Reuters ruské zdroje, které jsou s touto problematikou přímo obeznámeny.
Ruské společnosti a vládní představitelé již několik měsíců poukazují na to, že vyřízení transakcí mívá zpoždění. Jejich stížnosti se nyní množí poté, co čínské banky začaly přísněji dodržovat předpisy v obavě ze sekundárních sankcí Západu za obchodování s Ruskem. Podle zdrojů Reuters se v srpnu tento problém ještě prohloubil.
Čínské státní banky „hromadně“ zastavují transakce s Ruskem a zadržují platby v hodnotě miliard jüanů, řekl agentuře zdroj blízký ruské vládě (z pochopitelných důvodů anonymní).
Čína je největším obchodním partnerem Ruska; v loňském roce se podílela na ruském zahraničním obchodu plnou třetinou. Dodávala tam důležitá průmyslová zařízení a spotřební zboží, čímž pomáhá Rusku obcházet západní sankce. Je také lukrativním trhem pro mnoho ruských vývozů od ropy a plynu až po zemědělské produkty.
Drastický pokles
Americké ministerstvo financí v červnu pohrozilo bankám v Číně a dalších zemích za obchodování s Ruskem sekundárními sankcemi. Čínské banky v reakci na to začaly k transakcím zaujímat velmi přísný postoj. Pro Reuters to uvedl zdroj z jedné z předních ruských platforem elektronického obchodu, jež prodává spotřební zboží dovážené z Číny.
„V tu chvíli se všechny přeshraniční platby do Číny zastavily. Řešení jsme našli, ale trvalo to asi tři týdny, což je velmi dlouhá doba, objemy obchodů během té doby drasticky poklesly,“ uvedl posledně jmenovaný zdroj.
Jedním z dostupných řešení bylo nakoupit zlato, převézt ho do Hongkongu a tam ho prodat a uložit hotovost na místní bankovní účet. Jiné ruské podniky zase využívaly řetězce zprostředkovatelů ve třetích zemích, aby obešly kontroly dodržování předpisů ze strany čínských bank.
Náklady na zpracování transakcí tím narostly až na velmi vysokých šest procent z celkového objemu plateb. Za normálních okolností se přitom tyto náklady blížily nule. „Pro mnoho malých společností to znamená úplné zastavení činnosti,“ uvedl další zdroj blízký vládě.
Po květnové návštěvě Vladimira Putina v Číně se do vyřizování dvoustranných plateb zapojily některé čínské banky, jež působí pouze lokálně; ilustrační foto
Shutterstock.com
Kreml problém uznal, ale uvedl, že ekonomická spolupráce je pro obě země důležitá a že se řešení najde. „Při takových objemech a v tak nepřátelském prostředí se nelze vyhnout některým problematickým situacím,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v prohlášení pro Reuters. „Partnerský duch našich vztahů nám však umožňuje konstruktivně diskutovat a aktuální problémy řešit,“ dodal.
Důležité platby stále fungují
Transakce s Čínou však nejvyšší ruské vedení vážně neznepokojují, protože platby v prioritních oblastech stále probíhají hladce a z obou stran existuje politická vůle, uvedl bankovní zdroj agentury Reuters. Bilaterální dohody pro velké společnosti, jako jsou ruští vývozci surovin a čínští vývozci životně důležitých technologií, stále fungují dobře, zatímco problémy mají především menší společnosti obchodující se spotřebním zbožím. Ruští exportéři komodit (například ropy nebo obilí) se s potížemi s platbami nesetkávají.
Podle oficiálních čínských celních údajů vzrostl v první polovině roku 2024 objem vzájemného obchodu mezi Ruskem a Čínou o 1,6 procenta na 137 miliard dolarů. V roce 2023 přitom dosáhl rekordní hodnoty 240 miliard dolarů.
„Normální obchod mezi Čínou a Ruskem je v souladu s pravidly WTO a tržními principy, není zaměřen proti třetím stranám a nepodléhá zásahům ani nátlaku třetích stran,“ řekl agentuře Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí. „Důrazně se stavíme proti jakýmkoli nezákonným jednostranným sankcím a přijmeme veškerá nezbytná opatření na ochranu svých legitimních práv a zájmů,“ dodal mluvčí.
Podle oficiálních čínských statistik klesla úroveň ruského dovozu z Číny od ledna do července 2024 kvůli problémům s platbami o pouhé procento na 62 miliard dolarů. Ruská centrální banka přitom předpovídá, že celkový ruský globální import letos klesne až o tři procenta.
Přeshraniční kurýři
„Dovoz se v roce 2024 sníží v důsledku posílení sankčních bariér souvisejících s platbami a logistikou,“ uvedla centrální banka, ačkoli očekává, že ve střednědobém horizontu se situace bude zlepšovat. Po květnové návštěvě Vladimira Putina v Číně se do vyřizování dvoustranných plateb zapojily některé čínské banky, jež působí pouze lokálně. Protože nemají žádný zahraniční byznys, sankce západních orgánů je nemusejí zajímat. Tyto banky mají často zastaralé IT systémy a chybí jim zaměstnanci s potřebnými dovednostmi.
Podle jiného zdroje převáželi kurýři převodní dokumenty přes rusko-čínskou hranici, aby je čínští bankéři fyzicky orazítkovali a podepsali. „Dokud nebudou problémy s platbami vyřešeny na státní úrovni, nemůžeme očekávat dynamický příliv investic z Číny,“ řekl Kirill Babajev, vedoucí Čínského institutu při Ruské akademii věd.
„V dnešní situaci tento problém zhoršují zejména problémy s platbami u čínských bank, protože v současné době kromě Číny neexistují žádní další významní dodavatelé mnoha typů průmyslových zařízení,“ uvádí Babajev ve své výzkumné zprávě z letošního července.
