Čína se rozhodla vést proti sousedům námořní „válku nízké intenzity“
Pobřežní stráž Pekingu se začala chovat jako válečné námořnictvo. Bezprecendentní agresivita hrozí přerůst v otevřený konflikt; sousedé se drží zpět.
Čínská pobřežní stráž se čím dál intenzivněji chová jako klasická armáda; ilustrační foto | Shutterstock.com
Předposlední červencový týden bylo ve vodách východní Asie rušno. Čínská pobřežní stráž proplouvala kolem Thitu, filipínské součásti Spratlyho ostrovů. Nejméně čtyři další její plavidla se pohybovala kolem útesů filipínského pobřeží.
O sedm set kilometrů jižněji mezitím prováděla loď čínské pobřežní stráže několikatýdenní hlídku u korálového komplexu Luconia Shoals nedaleko pobřeží Malajsie, zatímco 1 500 km severněji plula další loď kolem japonských ostrovů Senkaku. Posledně jmenované plavidlo strávilo na japonském mořském území 215 dnů, což je rekordně dlouhá taková provokace.
Rozsah operací ilustruje, jak se čínská pobřežní stráž stala ústředním prvkem prosazování rozsáhlých námořních nároků Pekingu, rozuměj zastrašování sousedů. Jen o několik dnů dříve se její hlídka pohybovala hluboko ve výlučné ekonomické zóně Vietnamu, stejně jako u souostroví Ťin-men, jež patří Tchaj-wanu.
Na volném moři jako doma
„Jsou všude,“ řekl listu Financial Times kapitán Kentaró Furuja, profesor Japonské akademie pobřežní stráže a její bývalý důstojník. „Snaží se v oceánu chovat, jako by byl součástí jejich vlastního pozemního území.“
Čínská pobřežní stráž je již deset let největší silou svého druhu na světě. Rostoucí militarizace Pekingu a přitvrzení jeho velmocenské pozice pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga daly vzniknout nové formě právního rámce, jenž opravňuje lodě pobřežní stráže hrát stále větší roli v prosazování těchto ambicí. Zároveň to však zpochybňuje mezinárodní námořní právní řád; obavy z vyvolání ozbrojeného konfliktu jsou více než na místě.
Nedávno najela loď čínské pobřežní stráže do plavidla filipínské pobřežní stráže u Sabinské mělčiny nedaleko filipínského pobřeží. K incidentu došlo poté, co čínská pobřežní stráž v červnu u Second Thomas Shoal, Druhé Thomasovy mělčiny (pojmenované po britském mořeplavci Thomasi Gilbertovi), nabourala dvě filipínské námořní lodě, nalodila se na ně a zabavila na jejich palubách zbraně.
To byl dosud nejagresivnější čínský tah, který „lze snadno chápat jako válečný akt“, jak uvedl Greg Poling, vedoucí pracovník washingtonského think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Peking to trochu krkolomně nazývá „prosazováním práva na vymáhání dodržování zákonů“, což je doktrína, která akce pobřežní stráže vykládá jako hlídání svrchovaných vod před cizími zásahy. Tento úkol však tradičně připadá především námořnictvu, zatímco hlavním úkolem pobřežní stráže je prosazování dodržování jasně vymezených zákonů. Je to podobné, jako kdyby Peking poslal policii, aby obsadila kus Indie.
Bezprecedentní nároky...
V roce 2018, kdy Čína převedla svou pobřežní stráž pod vojenské velení, se hranice mezi oběma typy námořních sil rozostřila. Stále širší námořní ambice Pekingu přitom znamenají, že současná úloha jeho pobřežní stráže je velmi nečitelná.
„Taková definice se dříve týkala pouze ochrany čínských ,práv' před zahraničním narušením,“ řekl Ryan Martinson, odborník na čínské námořní síly z US Naval War College. „Nyní, podle zákona z roku 2021 o čínské pobřežní stráži, to znamená mnohem více.“ Zmiňovaný zákon zmocňuje pobřežní stráž k použití síly proti cizím lodím za účelem prosazení námořních nároků Pekingu.
Druhá Thomasova mělčina a Sabinská mělčina, útesy vzdálené méně než 200 námořních mil od filipínského pobřeží, nejsou územím žádného státu, ale součástí mořského dna, na které má podle Úmluvy OSN o námořním právu (UNCLOS) výlučná ekonomická práva Manila. Čína však trvá na tom, že řečená oblast náleží jí.
Podobně nesmyslně si nárokuje téměř celé Jihočínské moře. Prochází jí to, protože jejím sousedům se do otevřeného konfliktu nechce. Čím déle se jim do něho nebude chtít, tím jistější jeho příchod bude.
Například dva dny před červnovým střetem dokonce spatřilo světlo světa nové nařízení, které opravňuje příslušníky čínské pobřežní stráže vyhlásit v mezinárodních vodách „dočasné výstražné zóny“, do nichž je zakázán vstup cizím lodím.
Čínská suverénní jízda: BYD ví, co na nás platí, a staví fabriky v Evropě. Má se český autoland bát?
Strážní podle toho nařízení smějí použít sílu proti lodím, které spatří v takové zóně, a zadržet jejich posádky. Znovu – je to podobné, jako by si například německá policie mohla v Polsku vytvořit zónu, kam nikoho nebude chtít pustit, a zatýkala by lidi, kteří by takové absurdity nedbali.
...a mimořádná zdrženlivost
USA, Japonsko, Filipíny a Tchaj-wan se dosud omezily na to, že vznesly proti novým pravidlům diplomatické námitky. Uvážíme-li, že jde o snahu Pekingu prosazovat vlastní zákony na volném moři, je to projev mimořádné zdrženlivosti.
Peking, povzbuzen nečinností svých protivníků, již také zveřejnil seznam 518 trestných činů, v souvislosti s nimiž se jeho pobřežní stráž smí chovat na moři jako doma. Mnohé z nich se týkají porušování „veřejného pořádku“, kdy pobřežní stráž může pokutovat nebo zadržet zahraniční lodě za přestupky, jako je „vyvolávání nepokojů“ – což je obvinění, které čínská policie často používá k dlouhodobému zadržování protestujících bez soudního příkazu.
„Obavy z čínských snah uplatňovat své autoritářské pravomoci extrateritoriálně jsou dobře známy, například prostřednictvím zřizování policejních stanic, které mají pronásledovat jejich občany v zahraničí,“ řekl FT nejmenovaný vysoký tchajwanský činitel. „Nyní se o totéž pokoušejí na moři.“
Čína rovněž ignoruje imunitu vládních a vojenských plavidel podle mezinárodního práva. Zahraniční vojenští představitelé proto varují, že čínská pobřežní stráž se stále více podobá válečnému námořnictvu, což by mohlo dále vyvolat riziko ozbrojeného konfliktu.
Mnohé lodě čínské pobřežní stráže s ocelovými trupy a výzbrojí odpovídají vojenským plavidlům. Stráž také používá desítky bývalých vojenských plavidel. Před dvěma lety převedlo válečné námořnictvo na pobřežní stráž 22 korvet s řízenými střelami. Rakety a torpéda z nich stráž odstranila, ponechala však na těchto lodích výkonné radary a děla o ráži 76 milimetrů.
Řád větších pěstí
Zahraniční pozorovatelé proto očekávají, že Peking bude pokračovat. Západní představitelé uvedli, že čínská pobřežní stráž by mohla využít svých rostoucích pravomocí zasahovat do lodní dopravy kolem Tchaj-wanu a prosadit „měkkou blokádu“ jeho přístavů.
Pozorovatelé se také domnívají, že pobřežní stráž rozšíří rozsah svých operací. Její lodě by mohly být nakonec vyslány až na Blízký východ nebo na Severní mořskou cestu tajícím arktickým ledem, aby doprovázely čínská obchodní plavidla, uvedl jeden ze zahraničních představitelů pobřežní stráže. Asijští odborníci proto varují, že potíže s čínskou pobřežní stráží nejsou problémem pouze jejích bezprostředních sousedů.
Profesor Jeh Jun-hu z tchajwanské Ústřední policejní univerzity k tomu řekl: „Pokud se západní země a my, pobřežní sousedé Číny, nespojíme a jasně neřekneme Pekingu ,ne', budeme na cestě k mezinárodnímu právnímu řádu v čínském stylu, který všude přináší konflikty. Právní řád, který byl budován tolik let, bude nahrazen řádem, v němž vítězí ti s největšími pěstmi.“
