Ukrajina se zaměřila na ničení ruské energetické infrastruktury hluboko na území Ruské federace. Kyjev si vybírá takové cíle, které Kreml budou citelně „bolet“, protože se jedná například o rafinerie ropy, které potřebují drahé západní technologie. Navíc se ukazuje, že ruská strana neumí těmto útokům zabránit.
Na jednom z videí na sociálních sítích, které zachycuje atak nedaleko Moskvy, si ruská uživatelka stěžuje, že má z přibližujícího se dronu strach. Podle americké televize CNN se jednalo o útok z poloviny března, kdy ukrajinský dron zasáhl rafinerii ruské firmy Rosněfť z Rjazani, jednu z největších v Rusku.
Její roční kapacita přesahuje 17 milionů tun zpracované ropy. Ropný a plynárenský průmysl přitom zůstává i přes západní sankce stále klíčovým zdrojem příjmů Kremlu.
CNN dodává, že stále odvážnější útoky ukrajinských bezpilotních letounů umožňuje jejich neustálý technologický vývoj včetně integrace prvků umělé inteligence (AI), které vylepšují jejich schopnost vyhnout se ruské protivzdušné obraně i rušení navádění. Podle ukrajinských zdrojů jsou schopny zasáhnout cíl s metrovou přesností.
Pomáhá k tomu takzvané „strojové vidění“, kdy je každý dron vybaven čipem s modelem terénu, aby dokázal autonomně identifikovat cíl, i když je rušen prostředky pro elektronický boj, vysvětlil bezpečnostní analytik z britského think-tanku Royal United Services Institute Noah Sylvia. Zásadní je, že nepotřebuje komunikovat se satelitním naváděním.
Britský odborník na využívání umělé inteligence ve vojenství Chris Lincoln-Jones navíc dodal, že se prvky AI stále využívají u bezpilotních letounů na velmi nízké úrovni a tato technologie má obrovský potenciál do dalších let. Ukrajina nicméně od ruského útoku před dvěma lety už svůj vývoj dronů výrazně posunula směrem dopředu.
I to vysvětluje, že dokáže na obrovské vzdálenosti až do tisíce kilometrů zasáhnout citlivé vojenské a průmyslové objekty na území Ruska. Sylvia dodal, že si Kyjev pečlivě vybírá seznam cílů, aby byly dopady na ruskou ekonomiku co největší. Ničení kritické energetické infrastruktury může mít větší dopad na ekonomiku než samotné sankce, míní Helima Croftová z newyorské investiční banky RBC Capital Markets.
Podle agentury Reuters se podařilo Ukrajincům vyřadit z provozu už čtrnáct procent ruské kapacity pro zpracování surové ropy. Dokonce i Bílý dům se obává, aby úspěšné ukrajinské ataky na ruský ropný průmysl příliš nezvýšily cenu ropných produktů na světových trzích. Ukrajina touto strategií může nicméně zvyšovat tlak i na Spojené státy, aby schválily další finanční a vojenskou pomoc.
Na druhou stranu i Rusku se daří ničit na Ukrajině energetickou infrastrukturu. V posledních dnech zasáhly ruské rakety řadu ukrajinských elektráren, jejichž oprava si vyžádá nejméně 18 měsíců, varovala největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK.