Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Opoziční poslanci strany bývalého prezidenta Petra Porošenka kritizují Zelenského a jeho ministry, že začali s budováním obranného systému pozdě. Očekává se totiž mohutná letní ruská ofenziva, napsal britský týdeník The Economist.
Ruská armáda se připravuje na mohutný protiútok podél celé více než tisíc kilometrů dlouhé fronty. S tímto tvrzením přišel týdeník The Economist. Ukrajinští obránci by měli před příchodem teplého počasí a vyschnutí cest využít zbývající čas k tomu, aby se na ruské okupanty pořádně připravili.
Jejich schopnost zadržet ruské útočníky ale tentokrát nevypadá vůbec růžově, varoval respektovaný list. I proto Kyjev potřebuje urychleně mobilizovat desítky, ne-li stovky tisíc nových vojáků. Ještě na podzim uznávaný velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, kterého ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku února odvolal, hovořil o nutnosti povolat dalšího půl milionu Ukrajinců.
Upozorňuje se rovněž na nutnost vybudování systému obranných linií, které měl Kyjev v posledních měsících značně podcenit. Opoziční poslanec Rostyslav Pavlenko si postěžoval pro portál Politico, že už od loňského léta apeluje na to, že je třeba vybudovat rozsáhlý systém opevnění doslova v „průmyslovém měřítku“, aby bylo možné včas zareagovat na případný ruský útok.
S kritikou současné vlády a prezidenta přišla i opoziční poslankyně strany Evropská solidarita a bývalá vicepremiérka vlády za prezidenta Petra Porošenka Ivanna Klympušová-Cincadzeová. Výstavba obranných valů podle ní začala příliš pozdě, teprve minulý měsíc.
Rovněž část velitelů ukrajinské armády anonymně přiznává, že jejich země nemá dostatek min, aby mohla rozsáhlá území zaminovat, ale ani vojáků, kteří mají obranné linie bránit.
Dalším omylem ukrajinského vedení je to, že stále sní o protiofenzivě, i když na to nemá vybavení ani lidi. „Myšlenka, že by se současná bojová linie mohla stát základem pro budoucí mírové vyjednávání, je přesně to, čemu se pan Zelenskyj chtěl vyhnout,“ napsal týdeník.
Zelenskyj a jeho vláda naopak směřují výtky k západním spojencům, kteří prý neplní sliby a vojenská pomoc vázne. Podle časopisu The Economist je pozornost západních lídrů roztříštěná, protože musí kromě Ukrajiny řešit i konflikt na Blízkém východě mezi Izraelem a Hamásem.
Navíc Evropskou unii čekají volby do Evropského parlamentu, Spojené státy zase listopadové volby prezidenta. Posílat na Ukrajinu další miliardy eur nebo dolarů finanční nebo vojenské pomoci, bez jasné vize, kdy válka skončí, je nyní politicky značně nepopulární.
V americkém Kongresu pomoc v dolní komoře blokují republikáni, kteří mají blízko k Donaldu Trumpovi. To se projevuje i tím, že na frontě mají ruští vojáci převahu nad ukrajinskou stranou v dělostřelecké munici pět ku jedné. A obráncům docházejí také stíhačky, které jsou schopny ničit ruské rakety.
