Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kyjev požaduje po Bruselu, aby Unie umožnila v roce 2025 návrat několika milionů ukrajinských uprchlíků, které Ukrajina nutně potřebuje pro zajištění ekonomiky i doplnění vojáků.
Unijní ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny, kterých od začátku války přišlo do zemí EU přes čtyři miliony, by se měla zásadně zpřísnit a umožnit, aby se co největší počet Ukrajinců opět vrátil do své vlasti. Změnu požaduje Kyjev, protože nutně potřebuje „lidské zdroje“. Nejen pro pokračování bojů s větším Ruskem, ale i pro domácí trh práce. Současná situace totiž vytváří ohromný tlak na ukrajinské zdroje, uvedl web Politico s odkazem na dobře informované diplomatické zdroje z EU.
Unie totiž prodloužila platnost směrnice o ochraně uprchlíků z Ukrajiny až do března 2025. Zelenskyj a jeho vláda ale potřebují, aby se Ukrajinci, kteří utekli ze země do unijních států, začali zase vracet a pomohli Ukrajině překonat ekonomické problémy, ale také doplnili řídnoucí a vyčerpané jednotky na východě a jihu země. Ve státech EU nyní žije na 4,3 milionu Ukrajinců, kteří po vypuknutí ruské invaze v únoru 2022 doslova zaplavili některé země Unie, včetně Česka.
Ukrajinská vláda nyní hledá dohodu s EU, jak co nejvíce motivovat uprchlíky, aby se vrátili domů. Chce, aby se po březnu 2025 jejich unijní plošná ochrana zásadně přehodnotila. „Domnívám se, že hostitelské země by měly přestat podporovat uprchlíky, aby se mohli vrátit domů,“ řekl dokonce poradce ukrajinského prezidenta Serhij Leščenko. Dodal, že se sice nejedná o oficiální stanovisko prezidenta, ale řada Ukrajinců, kteří zůstávají ve své zemi, to vnímá podobně.
Že se ukrajinská armáda potýká s nedostatkem lidí pro další boje s Ruskem, naznačuje i prosincové vyjádření Zelenského, podle kterého generální štáb potřebuje mobilizovat dalších 500 tisíc mužů do armády. Podle stanného práva nesmějí muži ve věku mezi osmnácti a šedesáti lety cestovat do zahraničí.
Řada z nich si ale opatřila potvrzení od odvodových lékařů (často je podplatila), že nejsou schopni vojenské služby. Výjimku mají také otcové rodin minimálně se třemi dětmi nebo otcové samoživitelé. Podle údajů Eurostatu tvoří muži ve věku osmnáct až pětašedesát let osmnáct procent ukrajinských uprchlíků v EU. Celkem by se mohlo jednat o více než 750 tisíc Ukrajinců, kteří by mohli bojovat proti okupantům.
Ukrajina také připravuje nový mobilizační zákon, který zvyšuje tresty za vyhýbání se odvodu. Podle evropských diplomatů se očekává, že po přijetí zákona v parlamentu zvýší ukrajinské úřady tlak na EU, aby se Ukrajinci začali vydávat zpět do své vlasti.
Ještě před válkou žilo na Ukrajině přes čtyři desítky milionů obyvatel, nyní se jejich počet odhaduje na 35 milionů. Do roku 2050 by jejich počet mohl klesnout na méně než 29 milionů.
