Rusko válčí na Ukrajině od konce února a podle Kyjeva už přišlo téměř o čtyřicet tisíc vojáků. Což je násobně více, než byly ruské ztráty za deset let bojů v Afghánistánu. I proto musí režim Vladimira Putina, jenž stále odmítá hovořit o plnohodnotné válce, řešit problém s nedostatkem vojáků. 

Nyní se Kreml snaží doplnit chybějící „kanónenfutr“ z řad kriminálních živlů, které mají předchozí bojovou zkušenost. Uvedl to ruský protikorupční web Gulagu.net, jenž se také zabývá porušováním lidských práv v ruských věznicích.

Na verbování žoldnéřů z věznic se podílí soukromá Vagnerova skupina a ruská Federální bezpečnostní služba (FSB). Mimo jiné nabízejí vězňům práci na odminování okupovaných území na Ukrajině.

Náborové kampaně se měly konat v trestaneckých koloniích v ruských městech včetně Petrohradu, Tveru, Rjazaně, Smolensku, Rostova nebo Voroněže. Jen v Adygejské republice u Černého moře se mělo podařit získat do ruské armády tři stovky vězňů, kteří souhlasili s podpisem vojenských kontraktů. Gulagu.net se odkazuje na informace samotných vězňů a jejich příbuzných.

Potvrzují se také zprávy nezávislých novinářů z Ruska, že verbíři soukromé „Putinovy armády“ nabízejí slušné výdělky těm, kteří se přihlásí do speciální operace na Ukrajině. Server iStories uvedl, že za půl roku služby mají dostat 200 tisíc rublů (84 tisíc korun). Kromě platu mají vězni získat i amnestii, pokud si odslouží v konfliktu vedeném proti ukrajinskému obyvatelstvu alespoň šest měsíců.

Jejich úkolem je odhalování údajných ukrajinských nacistů. Podle jednoho z příbuzných nejmenovaného vězně jsou varováni i před tím, že mohou padnout, protože jsou Ukrajinci dobře vycvičeni. Náboráři jim také slibují, že pokud budou zabiti, jejich rodina dostane odškodnění ve výši pěti milionů rublů (2,1 milionu korun). 

Verbování dobrovolníků na Ukrajinu má probíhat i ve velkých ruských podnicích, které vlastní stát, jako jsou loděnice nebo důlní závody.

Kreml už 24. února vyhlásil, že bude denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Zatím se mu tento plán nedaří naplnit, Kyjev je podporován většinou západních zemí. Jen Spojené státy poskytly vojenskou pomoc ve výši několika miliard dolarů. Moskva na konci března rezignovala na dobytí Kyjeva a svržení současného prezidenta Volodymyra Zelenského, soustřeďuje se na boje na východě Ukrajiny.