Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Čínské burzy na tom byly loni nejhůře od roku 2015. Od srpna z nich zmizelo téměř třicet miliard dolarů v zahraničních investicích.
Ještě na začátku loňského roku byla Čína a její akciový trh pro mnoho zahraničních investorů relativně oblíbenou destinací. Investovat v Číně byla sice vždycky trochu sázka do loterie, ale vidina úspěchu na tamním obrovském spotřebitelském trhu byla natolik lákavá, že leckterou pochybu dokázala zaplašit. Na burzy říše středu tak za prvních zhruba šest měsíců roku 2023 dorazilo ze zahraničí 33 miliard dolarů.
Naprostou většinu těchto peněz si však investoři v druhé polovině roku z Číny zase stáhli. Důvodem číslo jedna jsou obavy z toho, že čínský ekonomický růst zůstává za očekáváním. Pekingská vláda přitom působí dojmem, že není buď schopna, nebo ochotna přijmout k podpoře růstu nezbytná opatření.
Podle výpočtů listu Financial Times založených na údajích hongkongského obchodního systému Stock Connect klesla hodnota zahraničních investic do akcií kotovaných na čínském trhu z loňského srpnového maxima 235 miliard jüanů (33 miliard dolarů) o 87 procent na pouhých 30,7 miliardy jüanů. Podle analytiků odráží tento obrat pesimismus ohledně výhledu druhé největší ekonomiky světa, jejž pociťuje většina velkých institucionálních investorů.
Klíčový moment přišel v srpnu. Čínská developerská firma Country Garden tehdy nebyla schopna uhradit své dluhopisové závazky. Ukázalo se, že krize likvidity v sektoru nemovitostí je vážnější a trvalejší, než si mnozí účastníci trhu (vedeni principem přání, jež plodí myšlenku) mysleli. Z realitního sektoru se pak nedůvěra v celkový stav a vyhlídky čínské ekonomiky rozšířila dále.
„Problém důvěry přesahuje oblast nemovitostí, ačkoli právě nemovitosti jsou klíčové,“ řekl pro Financial Times Wang Čchi, ředitel investic hongkongské firmy pro asset management (správu aktiv) UOB Kay Hian. „Mám na mysli důvěru spotřebitelů, podnikatelů a investorů – jak domácích, tak zahraničních.“
Pozoruhodné je, že pesimismus na čínských burzách přetrval až do konce roku i přesto, že mezitím spatřilo světlo světa několik pozitivních faktorů. K nim patří některé nad očekávání příznivé makroekonomické údaje, příslib (byť dosud mlhavý a spíš nesmělý než razantní) uvolňování napětí ve vztazích Číny se Spojenými státy, stejně jako snížení sazeb na úrocích, jež komerční banky vyplácejí svým vkladatelům.
Posledně jmenovaný krok, k němuž se uchýlilo pět největších čínských státních finančních domů, má tamnímu finančnímu systému poskytnout v období pomalejšího růstu silnější rezervu.
Čínské akcie si přesto i v posledních týdnech loňského roku vedly hůře než jejich kolegyně ve zbytku světa. Zatímco například index newyorské burzy S&P 500 vzrostl v prosinci o 4,7 procenta, podobně směrodatný čínský údaj (benchmarkový index CSI 300, tvořený akciemi firem kotovaných v Šanghaji a Šen-čenu) o více než tři procenta poklesl.
Čistý zahraniční prodej akcií kotovaných v Číně – rozdíl mezi celkovým nákupem a prodejem – tak na konci prosince čítal zhruba 26 miliard jüanů.
„Je to paradoxní – údaje se zlepšují a celkové prostředí by mělo být pro čínské akcie poměrně pozitivní,“ myslí si Alicia García-Herrerová, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří v investiční bance Natixis. „Upřímně řečeno, není pro to jiný důvod než fakt, že investoři to v podstatě bez boje vzdali.“
Na druhé straně je ale pravda, že vláda bezděčně zahraničním investorům odchod usnadnila. Tlačila na firmy, aby prováděly masové odkupy vlastních akcií. Ve snaze brzdit pokles cen vyvíjela podobný tlak i na domácí investiční fondy.
A někdy zase vládní aktivita k prodeji přímo vyzývala. Například předposlední prosincový pátek se propadly ceny akcií herních společností jako Tencent a NetEase poté, co Peking pro tento sektor vyhlásil nové přísné regulace.
I proto skončil loňský rok pro čínské trhy nepříznivě. Zaznamenaly nejchudší roční příliv zahraničních investic od roku 2015. V prosinci zkoumala Bank of America, jaká nálada panuje mezi manažery fondů zaměřených na Asii. Zjistila, že většina z nich doporučuje čínské akcie prodávat. Index CSI 300 tak zakončí rok poklesem o více než patnáct procent, držíme-li se jeho dolarového vyjádření.
García-Herrerová k tomu uvedla, že se jí klienti ptají, do kterých čínských sektorů by měli investovat. „Nevím, co jim na to mám odpovědět,“ citují její povzdech Financial Times. „Žádný takový sektor neexistuje.“
