Zlatá horečka v Amazonii: rozkol a korupce na území Munduruku
www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2
Nelegální těžba zlata
Zlatá horečka v Amazonii: rozkol a korupce na území Munduruku
Území Munduruku, rozsáhlé jako Švýcarsko a ležící podél řeky Tapajós v srdci amazonského pralesa, se stalo epicentrem ilegální těžby zlata. Navzdory zákazu těžby na půdě domorodých kmenů se do lukrativního, avšak nelegálního obchodu zapojuje stále více místních obyvatel, často za podpory organizovaných zločineckých skupin. Tato činnost přináší nejen značné ekologické škody, ale také rozkol uvnitř samotného kmene.
šéfredaktor
Zlato: zdroj přežití i konfliktů
Těžba zlata se stala zásadním zdrojem příjmů pro obyvatele území Munduruku, ale také pramenem konfliktů. Většina členů komunity ji považuje za nelegitimní a destruktivní, přesto ekonomická realita nutí některé ke kompromisům. „Nemáme kávu, cukr, nic, jen maniokovou mouku,“ říká pro Reuters Samuel Manga Bal, který opustil svou vesnici poté, co mu jeho bratr Domingo pohrozil smrtí, pokud v těžbě neustane. Ačkoli se Samuel nyní věnuje zemědělství, nevylučuje návrat k těžbě.
V sousedním městě Jacareacanga, jež se stalo centrem ilegální těžby, se zlato jeví jako hlavní zdroj obživy. „Většina lidí tady žije ze zlata, včetně mnoha domorodců,“ potvrzuje místní obchodník Claudemir Pereira. Přestože HDP na hlavu v Jacareacanze dosahuje 90 000 reais (zhruba 460 000 Kč), město trpí nedostatkem infrastruktury a základních služeb.
Environmentální agentura IBAMA se snaží proti ilegální těžbě zasahovat, avšak úspěchy jsou omezené. Při nedávné operaci sice agenti zničili těžařský tábor a jeho vybavení, ale těžaři, varovaní přilétajícími vrtulníky, uprchli. Situaci komplikuje organizovaný zločin a korupce – někteří policisté přijímají úplatky, čímž podkopávají vládní snahy o nápravu.
Hledání udržitelné budoucnosti
Náčelník Jonathan Kaba Biorebu navrhuje podporu udržitelného rozvoje jako cestu z krize. Jeho vesnice financuje rozvoj z prodeje uhlíkových kreditů, což například umožnilo výstavbu 40 studní na pitnou vodu. Biorebu však připouští, že uhlíkové kredity jen obtížně nahradí příjmy z těžby zlata. „Je to dlouhá cesta, která vyžaduje větší podporu,“ říká skepticky.
Jinou cestou je návrh na legalizaci těžby, známé jako „garimpa“. Tato myšlenka se však setkává s odporem ekologických organizací i vládních činitelů, kteří upozorňují na lobbing velkých těžařských společností. Návrh zákona, jenž by těžbu formalizoval, stále uvízl v parlamentu.
