Konec Donalda Trumpa v úřadu prezidenta USA je v Evropě vnímán jako šance na zlepšení vzájemných vztahů. Pozitivně byl v této souvislosti vnímán například návrat USA k Pařížské klimatické dohodě, který Biden podepsal prakticky ihned po své inauguraci. Spojené státy se pod jeho vedením mají vrátit i do Světové zdravotnické organizace a být mnohem vstřícnější v otázce imigrační politiky.

Po vstřícném gestu z druhé strany nyní volá skupina německých a amerických akademiků a poradců, kteří sepsali výzvu „Víc ambicí, prosím!“. Obsáhlý text doporučuje vcelku konsenzuální záležitosti jako užší propojení při řešení pandemie koronaviru, změny klimatu či vztahu k Číně. Obsahuje ovšem i otázku vzájemné spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. A právě tento bod vyvolal tvrdou kritiku ze strany Zelených, která je v Německu na vzestupu a má ambice hrát klíčovou roli při sestavování příští vlády. Nejnovější průzkumy jí přisuzují až 20 procent hlasů, tedy více než dvojnásobek z předchozích voleb v roce 2017, kdy strana dosáhla na 8,9 procenta.

Signatáři žádají Německo, aby přijalo větší zodpovědnost, zvýšilo výdaje na obranu a stalo se vzorem pro celou Evropu. Armády jednotlivých zemí Evropské unie by měly být akceschopnější a ulevit Spojeným státům, které by se ve výsledku mohly více zaměřit na oblast jihovýchodní Asie a Tichomoří a ochranu tamních demokratických systémů. Podle autorů výzvy je pro evropské země bez vlastních jaderných zbraní naprosto stěžejní americký protiraketový deštník. Německo by tak i dál mělo být součástí dohody o sdílení jaderných zbraní, což kromě jiného vyžaduje i modernizaci flotily, která by byla schopná hlavice nést.

Pravicové tendence

„Jsem opravdu naštvaná, je to v rozporu s naším základním programem,“ zareagovala na výzvu Agnieszka Bruggerová, místopředsedkyně parlamentního klubu Zelených, ve vyjádření pro list Süddeutsche Zeitung. Ze všeho nejvíc jí vadí fakt, že mezi signatáři je i teoložka Ellen Ueberschärová, jedna ze dvou prezidentek zeleného think-tanku Heinrich Böll Stiftung. Zelení přitom odmítají navýšení armádních rozpočtů na dvě procenta národního HDP a přáli by si Evropu bez jaderných zbraní. Od Zelených teď zaznívají hlasy, že vázne komunikace mezi stranou a think-tankem, v němž se nyní údajně začíná prosazovat skupina bezpečnostních expertů, kteří tíhnou doprava.

Ovšem ani samotná strana není v tomto ohledu úplně jednotná. Převládá v ní sice požadavek na Evropu bez jaderných zbraní (v čemž nachází shodu u některých sociálních demokratů z potenciálního koaličního partnera SPD), část členské základny je ale považuje za nutné zlo, zejména s ohledem na hrozbu z Ruska. Právě sílící ruskou armádu zmiňují i autoři výzvy jako jeden z důvodů, proč by mělo být Německo v NATO aktivnější.

Protijadernou kampaň nejnověji rozjelo sousední Rakousko. Při příležitosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, která vstoupila v platnost 22. ledna, připravilo simulaci jaderného výbuchu ve Vídni, který by podle ministerstva zahraničí připravil o život přes 230 tisíc lidí.

Zelení a Piráti

Podobnou pozici jako němečtí Zelení zastávají i ti čeští. Ve svém dlouhodobém programu Severoatlantickou alianci považují za základní rámec kolektivní bezpečnosti České republiky a podporují naplňování spojeneckých závazků. Zároveň ale chtějí, aby se Česko zasadilo o odstranění taktických jaderných zbraní z EU. Značně rozporuplný vztah k NATO a jaderným zbraním zvlášť mají i momentálně v Česku výrazně silnější Piráti, kteří přetáhli Zeleným velkou část voličů a „půjčili“ si i některé ekologické body programu. Například o to, zda má, nebo nemá Česko usilovat o splnění aliančního závazku dvou procent HDP na armádu, se přou i členové nejužšího vedení Pirátů.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.