Loňský rekord ale nemají na svědomí finanční potíže spojené s dvěma lety pandemie ani prudký růst cen energií na konci roku. Drtivou většinu nových úvěrů tvořily hypotéky – celkem jejich objem vzrostl o 358 miliard korun, tedy skoro o pětinu, a to na 2,47 bilionu. Podobně vysokou sumu si předtím domácnosti půjčovaly tři roky.

Navzdory ekonomickým potížím ani růst dluhů nezpůsobil horší schopnost půjčky splácet, a to především díky slušnému růstu mezd a platů. Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení meziročně klesl o necelou čtvrtinu, konkrétně o více než tři tisíce na 11 tisíc. Objem dluhu, který nezvládali splácet, se potom snížil o pětinu na 5,8 miliardy korun.

Počet dlužníků, kteří řádně nespláceli spotřební úvěry, se snížil o sedm procent – necelých 14 tisíc lidí – na 176 tisíc. Objem nespláceného dluhu na spotřebu klesl o necelá dvě procenta na 22 miliard korun.

Výrazný růst příjmů v posledních letech totiž snížil podíl příjmů, které domácnosti platí za splátky úvěrů. „Zatímco v roce 2015 lidé potřebovali na průměrnou měsíční splátku svých úvěrů více než čtvrtinu průměrné mzdy, loni to už byla pouze pětina. Díky tomu, že na splátky úvěrů vydají menší část svých příjmů, mohou se lépe vyrovnat s případnými nečekanými problémy,“ říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.