Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přišla s nápadem, jak dále financovat vyzbrojování Ukrajiny. Západ by měl využít zisky, které plynou ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 300 miliard eur (7,6 bilionu korun). Většina z těchto peněz je v bankovních trezorech v Bruselu.
Evropské země nyní vedou intenzivní debatu, jak dále financovat ukrajinský boj proti Moskvě v době, kdy americký Kongres blokuje schválení zahraniční pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) pro Zelenského a spol.
„Je čas zahájit rozhovory o využití zisků ze zmrazených ruských aktiv ke společnému nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu,“ řekla německá politička v projevu k evropským zákonodárcům. Podle ní nelze ruské zabavené prostředky využít lépe, než na nákup zbraní proti Kremlu a udělat tím „z Ukrajiny a celé Evropy bezpečnější místo pro život“.
Formální návrh má Komise předložit do dvou týdnů, napsaly Financial Times. Deník dodal, že se jedná o první návrh, jenž chce využít zabavená ruská aktiva na Západě přímo pro nákup zbraní. Dříve se jednalo o tom, že tyto prostředky budou využity na rekonstrukci válkou zničené země. Nicméně, aby návrh předsedkyně Evropské komise prošel, musí s ním souhlasit všechny země Evropské unie.
Mezi členskými zeměmi naopak rostou rozpory, jak dále financovat válku proti Rusku. Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil vyslání jednotek zemí NATO na území Ukrajiny, německý kancléř Olaf Scholz zase vyčetl Macronovi, že jeho země neposílá napadené zemi dostatek zbraní.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl na schůzce ministrů financí zemí G20 v São Paulu, „že o nejlepším využití zisků ze zmrazených ruských aktiv se bude ještě diskutovat mezi 27 členskými státy“. Nicméně varoval, že stále neexistuje žádný právní základ k zabavení ruských aktiv v západních zemích. Francouzský politik zdůraznil, že by EU měla i v tomto případě jednat podle mezinárodního práva.
Německý ministr financí Christian Lindner ale návrh von der Leyenové podpořil. Americká ministryně Janet Yellenová pak vyzvala k tomu, aby byla zmrazená aktiva ruské centrální banky co nejdříve uvolněna pro potřeby Ukrajiny.
Daleko větší šanci na realizaci má český plán prezidenta Petra Pavla, který navrhl nakoupit nedostatkovou dělostřeleckou munici v hodnotě 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) ze třetích zemí. Po dlouhém odmítání tento krok podpořila i Paříž.
Ukrajina dlouhodobě varuje spojence, že jí dochází munice. EU už před rokem slíbila, že Kyjevu dodá do konce března milion kusů velkorážové munice. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ovšem reálně dodala jen třetinu.
Leyenová chce pokračovat ve vedení Komise i po červnových volbách do Evropského parlamentu a za svou prioritu vyhlásila bezpečnost starého kontinentu. Varuje před tím, že Rusko může napadnout i další země. „Hrozba války nemusí být bezprostřední, ale není nemožná,“ řekla.
