František Valdman, místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků
archiv F. Valdmana
Rozhovor
Vánoční stromek roste alespoň deset let. Je to hodně riskantní byznys, říká za pěstitele František Valdman
V České republice se každoročně prodá více než milion a půl vánočních stromků. O ty živé je v českých domácnostech stále větší zájem a vytlačují postupně i ty umělé. Čeští pěstitelé vánočních stromků ale přesto nemají jednoduchou situaci. Vzhledem k cenám na trhu, sraženým polskými konkurenty, zvažovali v posledních letech někteří z nich i ukončení činnosti. Letos se ale situace změnila k lepšímu a prodejci jim nabídli lepší ceny, zhruba o 50 korun za kus, říká pro Hrot24 místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman.
redaktor
Nejoblíbenějším vánočním stromkem je v České republice tradičně jedle, díky své pravidelnosti a tomu, že dlouho vydrží. Ve chvíli, kdy se dostává do vánočně vyzdobených obývacích pokojů, je stará alespoň deset let. Tak dlouhý je totiž její minimální pěstitelský cyklus. I vzhledem k tomu je paradoxní, že česká legislativa na vánoční stromky prakticky nepamatuje.
„Konec roku jsou pro nás ale takové žně,“ říká na úvod našeho povídání František Valdman, který sám pěstuje vánoční stromky na šumavských plantážích. „Letos bylo na sklizeň celkem příznivé počasí, deštivo začalo být až v posledních dnech. Když je totiž na plantážích bahno, je těžší se tam pohybovat a vůbec tam jakkoliv fungovat. Naštěstí ale nenapadl sníh jako loni, kdy u nás na Šumavě bylo 40 centimetrů sněhu – a to na sklizeň opravdu dobré nebylo.“
Jak velký letos byl od prodejců zájem o vánoční stromky?
Takový standardní, bez větších výkyvů. Nebyl problém je prodat, mnoho prodejců má totiž zájem o vysloveně české stromky. Letos za ně nabízeli i lepší ceny než loni, levná konkurence z Polska se tak trochu utlumila. Pěstitelům se to tak opět začíná trochu rentovat. V předchozích dvou letech mnozí uvažovali, zda s pěstováním vánočních stromků neskončí. Ceny, za které je museli prodávat, totiž nepokryly ani náklady na jejich pěstování.
O kolik se zvedly ceny stromků od pěstitelů směrem k prodejcům?
Záleží na velikosti, ale můžeme říct, že velkoobchodní cena se zvedla zhruba o 50 korun na kus. Což je znatelné.
Je to tedy tím, že čeští zákazníci chtějí primárně české stromky?
Možné to je. Stromky, které se vozily z Polska, po pravdě řečeno nebyly příliš kvalitní, ani hezké. Šlo o stromky pěstované extenzivním způsobem: vysadili je, nechali je růst a na konci je sklidili. S pěstováním tak nebyly spojené tak vysoké náklady. Bohužel to ale zničilo cenu na trhu.
Jaká je tedy za vás optimální cena, za kterou mohou pěstitelé vánoční stromek se ziskem prodat?
Cena je individuální, podle velikosti a kvality stromku. Mluvit o tom obecněji by bylo zkreslující i proto, že prodejci mají velmi vysoké náklady. Musí zaplatit dopravu od pěstitelů, skladovací prostory, nájmy na prodejních místech, které třeba v Praze dosahují vysokých desítek tisíc. Vím i o místech, která na měsíc vyjdou na 150 tisíc korun. Prodejcům zbývá tak 10 procent z ceny, což je úplně normální marže.
Jak třeba u vás na plantážích vypadá běžný pěstitelský cyklus vánočního stromku?
Vezměme to od malého stromečku, zhruba tříletého, který koupíme a přivezeme ze školky. Má tak 25 centimetrů. Vysadíme ho na plantáž a musíme se o něj starat, aby nezarostl travou. Tu ostatně kolem něj likvidujeme až do jeho sklizně. Je to podobné jako v ovocných sadech nebo ve vinicích. Stromek musí mít ideální podmínky pro růst, používáme hnojiva. Ještě před tím, než se půda osadí, se ovápní, aby měla ideální pH. Poté používáme klasická hnojiva. Taková, jako se nasazují v zemědělství. Nebo taková, jaká lidé používají na zahrádkách.
Jedle mají opravdu dlouhou výdrž. I když je nedáme do stojánku s vodou, vydrží do Třech králů.
Potýkáme se s chorobami a se škůdci, na stromcích se objevují brouci, housenky nebo savý hmyz. Což se musí samozřejmě vyřešit, třeba postřiky proti těmto škůdcům. Stejně tak proti rzi nebo plísni. Bez preventivního postřiku dnes už nevypěstujete nic ani na zahrádce. Celý cyklus trvá sedm až deset let, podle toho, jak vysoký chcete stromek. U nás je nejprodávanější jedle, tu začínáme těžit sedmým rokem. Když to dobře dopadne, dotěžíme je osmým a devátým rokem.
Ty tři roky, které strávil stromek ve školce, do toho započítány nejsou?
Ne, jsou to roky, které strávil na plantáži. Celkově je tedy první sklizeň od semínka po deseti letech.
Jedle jsou nejžádanější proto, že jsou nejpravidelnější a tolik neopadávají?
Jsou pravidelné a neopadávají, to jsou podstatné věci. Naopak třeba smrk na oblibě ztrácí, protože píchá. Jedle ale opravdu dlouho vydrží, to je nejsilnější argument pro ně. I když je nedáme do stojánku s vodou, vydrží do Třech králů.
Kolik se průměrně prodává ročně vánočních stromků?
Dokážeme spočítat, kolik prodají velcí prodejci. To je zhruba jeden a půl milionu vánočních stromků. Ale nedokážeme odhadnout, kolik se prodá mimo hlavní trh. Některé obce rozdávají stromky občanům, stejně tak někteří revírníci. Existuje také množství malých pěstitelů, kteří dodávají stromky jenom svým známým. K číslům se tak těžko dostává. Český statistický úřad nikdy žádnou statistiku ohledně vánočních stromků nevydal.
A když budete mluvit třeba čistě za vaše plantáže, ta čísla prodaných stromků jsou v posledních letech podobná, nebo vidíte nějaké výkyvy?
Číslo se nedá úplně říct, ty stromky si nevycucáte z prstu. Jde o to, kolik jste zasadil a kolik se povede dopěstovat, tolik prodáte. Nejde si říct, je vyšší zájem, tak budu prodávat. Není co. Plánovat se dopředu úplně nedá, sklizeň ovlivňuje množství aspektů a těch sedm let je dlouhá doba. Na jaře vám můžou stromky omrznout a skončil jste.
A i když se intenzivně věnujeme tvarování stromků, stejně určité procento z nich nelze použít. Výtěžnost může být třeba 70 procent, když to dobře dopadne. A pokud to dopadne špatně a přijdou mrazy třeba dva roky po sobě, nemusíte sklidit také vůbec nic. Když zmrznou ovocnářům meruňky, je to problém na jeden rok. Ale my ten průšvih máme na několik let.
U ovocnářů se často řeší, zda jim má stát nahrazovat škody, které jim právě kvůli mrazům vznikají. Jak tohle vnímáte? A jaký je zájem státu o podporu pěstování vánočních stromů?
Pro stát vánoční stromek v České republice neexistuje. Není to zemědělský produkt, neexistuje pro to žádná kategorie. Litera zákona vánoční stromek skoro nezná. Lesníci vánoční stromky nemají, není to produkt z lesa, je pěstovaný na zemědělské půdě. Na lesní půdě se vánoční stromky ani pěstovat nesmějí, tam mají být alespoň 80 let. Všude ve světě je ale vánoční stromek zemědělský produkt, jenom u nás ne. To je škoda mluvit.
Chtěli byste iniciovat v tomto ohledu nějaké změny?
Díky našemu předsedovi Miroslavovi Kubů se alespoň povedlo prosadit do zákona o rychle rostoucích a energetických dřevinách, že se vánoční stromky mohou pěstovat na zemědělské půdě. To je to jediné. Ta situace je taková, jaká je. Na druhou stranu, pokud by tady někdo měl pěstovat vánoční stromky jenom proto, aby dostal dotaci, bylo by to také špatně.
Většina stromků vypěstovaných v České republice se prodá v rámci České republiky?
Třeba my jsme svého času prodávali stromky i dvěma zahradním centrům do Bratislavy, avšak vzhledem k ceně za dopravu je to složitější. Záleží ale na každém. Není to tak, že by si všichni řekli, že budou prodávat jen v Česku.
A jak jsme na tom s umělými stromky?
Čísla opět nemáme, ovšem třeba v Německu je má do pěti procent lidí. Navracíme se ale k tradicím, zvyšuje se životní úroveň, a tak stále více lidí využívá přírodní stromky. To platí pro Německo a platí to i pro Českou republiku. Je to zapříčiněné i tím, že stromků je na trhu dostatek a dostatek jich je kvalitních. Navíc případný názor, že je ekologické koupit si plastový stromek, je úplně mimo mísu. Umělý stromek je vyrobený z ropných produktů, už to zatěžuje planetu. Navíc je dovezený přes půlku světa z Číny.
Při výrobě stromku umělého je kyslík spotřebovávaný, kdežto při pěstování přírodního vánočního stromku se tento kyslík po dobu růstu produkuje. Na vídeňské univerzitě dokonce popsali, že kdyby člověk, který si koupí umělý stromek, chtěl přírodě vrátit kyslíkový dluh způsobený jeho výrobou, musel by ten stromek používat několik desítek, ne-li stovek let.
Jak hodnotíte stromky v květináči?
Dostaly se k nám ze zemí, kde nejsou zvyklí mít stromek ve stojanu, vnímají to tam jako tradici. Stromek tam mají v květináči, aby v tom roce déle vydržel. Není zapěstovaný, ze země je vytržený téměř bez kořenů a v květináči je jenom usazený. Je to jen proto, aby se dal zalévat a déle vydržel. Ten stromek opravdu není určený k tomu, aby se na jaře vysadil na zahradu.
Umělý stromek je vyrobený z ropných produktů, už to zatěžuje planetu.
To je takové české švejkovství, jinde v Evropě nad tím kroutí hlavou. Pokud už si někdo koupí v zahradnictví zapěstovaný stromek, který je určený k výsadbě, je potřeba ho nechat a ozdobit venku. Když ho někdo dá do bytu, kde je prakticky léto, a pak ho vyndá ven, kde mrzne, jsou to šílené teplotní šoky a je jasné, že je stromek nevydrží.
Jak se tedy o klasický vánoční stromek správně starat?
První věc je koupi rozhodně nenechávat na poslední chvíli. Když nebudete potřebovat stojánek s vodou, je dobré si ho nechat ofrézovat, aby se dobře vešel do stojánku. Pokud chceme stromek dobře uskladnit, ideální je strčit ho do kyblíku s vodou. Pozor na to, že do vody musí dosahovat kůra stromku. Když je ofrézovaný, musíte dát do kbelíku tolik vody, aby dosahovala až ke kůře. A po dobu skladování bude stromek vodu natahovat.
Pokud pak chcete mít doma stromek delší dobu, je vhodné zvolit stojánek s vodou. Řez dole ale musí být v tu chvíli čerstvý, protože pokud by byl zasmolený, stromek by vodu nesál. Ideálně je tedy potřeba odříznout zdola malý proužek. Pokud nemáme pilku, stačí odříznout malý proužek kůry kolem dokola, aby se otevřel řez a stromek mohl sát.
Je to podobné jako u květin. Podstatné pak je, že voda ve stojanu nesmí dojít. Ve chvíli, kdy dojde, řez na stromku zaschne a opět už nebude tolik sát. Stromek je přitom ve chvíli, kdy ho dáte do tepla, schopný vypít i několik litrů vody během 24 hodin. Neustále je tedy třeba vodu doplňovat.
Jaký vlastně máte na Vánoce stromek vy?
Vždycky to je kavkazská jedle z mé plantáže, kterou vybereme se synem. A náš malý vždy preferuje ten největší stromek, který tam najde (smích).
František Valdman
Místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků, jehož je rovněž tiskovým mluvčím a pokladníkem
Patří k zakládajícím členům tohoto sdružení
Sám pěstuje stromky na šumavských plantážích, jeho firma sídlí v Hrádku u Sušice
Jeho plantáže zabírají plochu 20 hektarů
Prodává rovněž balicí zařízení a sítě, stejně jako další nástroje a zařízení