„Pravidelně dělám analýzy a píšu reporty. A vůbec se za to nestydím,“ usmívá se při našem rozhovoru Diana Rádl Rogerová. Hledat nové investiční příležitosti spojené s vytěžováním dat, umělou inteligencí a kyberbezpečností a posouvat související start-upy, ji teď baví ze všeho nejvíc.

Holdingu Behind Inventions, v němž je partnerkou a který stojí třeba za Flowboxem nebo Semantic Visions, se daří a aktuálně se chystá na nábor nových kolegů a další expanzi, i nadále ale zůstane spíše drobnějším. „Jsme malí, protože chceme být malí. V private equity ani ve venture kapitálu není důvod, abyste byli příliš velcí,“ zdůrazňuje pro Hrot.

Jak vás to baví v Behind Inventions?

Nedělám nic, co mě nebaví, takže v Behind Inventions mě to baví. Jsem nadšená z toho, co teď dělám a doufám, že budu dlouho nadšená. Jako v každém byznysu – jsou věci, které se daří a které se nedaří. Těch prvních je aktuálně mnohem víc, z čehož máme radost. Líbí se mi, že se učím pořád něco nového. Zároveň jsme si ale řekli, že se budeme koncentrovat jen na několik věcí, v portfoliu jsme toho měli totiž docela hodně.

Teď máme v hledáčku několik firem z celé Evropy, které se pohybují kolem dat, cyberu a umělé inteligence. Moc se nám líbí a chceme je dostat do portfolia. Na tom teď intenzivně pracujeme, kromě toho, že se věnujeme našim stávajícím startupům. Nejvíce času věnujeme Flowboxu a Semantic Visions. Extrémně jim věříme. Několik startupů jsme také sami založili, třeba náš nový projekt Bridge věnující se dobrovolnictví.

Vaše aktivity se točí kolem technologií a správy dat, také kolem energetiky. V tom vidíte budoucnost růstové ekonomiky, nebo to jsou trendové záležitosti?

Jsme všude, kde jsou data, umělá inteligence a cyber. A energetiku jsme si vybrali také. Ovšem zase kvůli tomu, že je v našem případě opět hodně spojena s daty a umělou inteligencí. Omlouvám se, že to řeknu takhle drsně, ale už několik let se deklaruje, že v cyberu je více peněz než v drogách. To mluví za vše a je jasné, jak významné to je pro ekonomiku.

Považujeme to tak nejen za trendy, ale zároveň za něco extrémně přínosného pro společnost, na rozdíl od zmiňovaných drog. Svět jde tímhle směrem. A data a umělá inteligence? To je rovněž zjevné. Všechno dnes stojí a padá s daty, a to jak z regulačního, tak ekonomického pohledu. Když chcete dodávat dobrou službu, řešíte, jak vytěžit data. Zároveň se ale všichni bojí související regulace. Takže je tam obrovský prostor z obou stran. A věnovat se datům bez umělé inteligence už dnes nedává smysl.

V souvislosti s tím, o čem se bavíme: jak hodnotíte aktuální dění kolem digitalizace stavebního řízení?

Mám z toho smíšené pocity. Transformační projekt můžete jen těžko dotáhnout bez podpory vedení, to platí v jakékoliv firmě. Druhou věcí je, že pokud správně nekomunikujete všechna rizika a souvislosti transformace, je to obrovské selhání v celém procesu. Ve stavebním řízení se naplnily oba tyto aspekty. Určitě se to dalo udělat výrazně lépe. Každopádně platí, že pokud nemáte jednotný názor a jednotnou podporu, těžko uskutečníte jakýkoliv transformační projekt.

Ale s tím, že jde o krok správným směrem, nejspíše souhlasíte?

Naprosto s tím souhlasím. Otázka je, jakou formou. Ale digitální stavební řízení – a nejen stavební řízení – je základem efektivnějšího státu.

Zmínila jste váš Flowbox, který propojuje energetiku a data. Můžete nám o něm říct více?

Přemýšlím, jak bych to popsala úplně jednoduše. Je to vyspělý energy management systém, který klientům umožňuje automatizovaně řídit energetiku v reálném čase na základě dat. V každém místě nebo budově od průmyslového areálu přes školu až po celé město máme spoustu čidel: na výrobních zařízeních, topeních, chlazeních, světlech, žaluziích a tak podobně.

Zároveň napojujeme všechna média včetně vody, zemního plynu nebo třeba stlačeného vzduchu a průmyslových plynů. A z těchto čidel jsme schopni získávat data, vyhodnocovat je a pak do těch čidel posílat zpátky pokyny, jak se mají chovat. Kdy máte topit, z jakých zdrojů máte brát energii, jestli někde nesplachujete zbytečně mnoho, jestli máte vytahovat žaluzie, nebo je stáhnout.

Stojí za tím rovněž umělá inteligence, která využívá také předpovědi počasí. Flowbox používáme hlavně pro velké industriální celky nebo kancelářské budovy. Hodně se zajímáme i o veřejný sektor, o všechno, co najdete v jakémkoliv městě. Školy, nemocnice, městské úřady, tam všude lze řídit energetiku. Může to přinést velké úspory. Navíc je nutné do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého a pomocí řešení Flowboxu lze i toto měřit.

Takže jde i o zelenou investici?

Rozhodně. Právě díky tomu, že jsme schopni online měřit, z jakých zdrojů berete energii, jste schopni určovat i celou stopu oxidu uhličitého. A hlavně ji díky nám efektivně a inteligentně snižovat bez toho, abyste třeba omezovali nebo nějak narušovali výrobu. To je klíčové.

Jaký je zájem o Flowbox ze strany zákazníků?

Velký. Protože problémem nejen českého trhu je velký nedostatek energetiků, lidí, kteří se umějí na data podívat a řídit je. Vnímáme, že firmy se přinejmenším snaží vědět, co se v jejich továrnách a budovách děje. Ceny energie jsou sice už zase jinde než před dvěma lety, ale každý si uvědomil, že monitorování a řízení je velmi důležité.

O to je teď tak skutečně velký zájem, a to nejenom kvůli zefektivnění spotřeby, ale také schopnosti reportovat, jak dané firmy jsou, či nejsou zelené. Do budoucna také s nástupem obnovitelných zdrojů energie velmi výrazně poroste potřeba energetické soběstačnosti a flexibility. Ten velký zájem, o kterém mluvím, je ale znát i v tom, že počet firem, které se v této oblasti pohybují, významně roste.

V úvodu své odpovědi o Flowboxu jste narazila na další zajímavou a obecnější věc. Jak často se v inovačně-startupovém prostředí stává, že jsou nápady na zefektivnění techniky složité a vlastně nepředatelné laikům?

Tím jste trefil hřebíček na hlavičku. Třeba Flowbox jsme museli ve spolupráci s ostatními vlastníky hodně restrukturalizovat právě proto, aby byl jednodušší. Rozdělujeme ho na jednotlivé modely, aby si každý mohl sáhnout jen na to, co reálně potřebuje. Že ale lidé těm věcem nerozumějí, není jejich chyba. Nevěnovali se jim, nejsou na ně experti. Naší rolí je tak i společnost v těchto věcech postupně vzdělávat a pomáhat jí chápat jednotlivé benefity. Proto právě u Flowboxu vše začíná monitorováním, které je pochopitelnější. Až pak se mohou přidávat další funkcionality.

Patrně obecněji srozumitelnější budou aktivity Semantic Visions. Jde o to, že ve světě najdeme informace o všem, ve zpravodajství je také prakticky všechno, ale informací je moc a mnohdy jim chybí kontext. S tímhle Semantic Visions pomáhá, je to tak?

Vlastně ano. Když víte, co máte hledat, najdeme vám to. Když ale nevíte, co máte hledat, nemůžeme to najít. Celá sémantika je postavená na tom, že v novinových článcích hledáte kontext. Dostanete to relevantní, přesnou informaci, kterou hledáte klidně v tisíci článků. Jsme ale schopni číst nejen třeba informace o firmách, ale také o komoditách a produktech. Zjistíte, komu patří která společnost. Proniknete také do dodavatelských řetězců, během několika minut se dostanete o několik úrovní níž.

Byli jsme tak schopni třeba detekovat problém s výpadkem čipů, protože jsme zaregistrovali související zemětřesení, které ovlivnilo celý ten firemní řetězec. Ale jak jste přesně řekl, někdy je to velmi těžké vysvětlit. S tím bojujeme a snažíme se všechno zjednodušovat a udělat pro všechny srozumitelnější. Chystáme proto také související aplikaci, která bude přesná, ale budete s ní pracovat sám. Bude to tedy taková samoobsluha.

Letos jste se stáhli z firmy Actum Digital, uvedli jste, že jste přešli na „strategickou obchodní alianci“. Můžete to komentovat?

S Actum Digital jsme měli moc hezkou dohodu, všech třech vlastníků si nesmírně vážím a jsem moc ráda, že můžeme dál spolupracovat. My jsme ale bohužel neměli časový prostor a sílu tu firmu rozvíjet společně s nimi. To říkám otevřeně. Naše časové možnosti nám to nedovolily, uvědomily jsme si to ale docela pozdě. Není mezi námi žádná zášť, všichni jsme naše rozloučení pochopili jako pozitivní věc. Pořád věříme tomu, že je to skvělá firma a že si můžeme navzájem pomoci. I proto ta strategická obchodní aliance.

V úvodu našeho rozhovoru jste zmínila Bridge, který se věnuje dobrovolnictví, já bych z podobného ranku vašich aktivit vybral ještě startup BeInX, zaměřený na leadership a hledání a naplňování vizí.

Za BeInX stojí primárně Thomas De Bruyne, rovněž bývalý kolega z Deloittu, který je velmi silný i ve virtuálním světě. Rozhodli jsme se mu vlastně umožnit, aby svou myšlenku posunul dál. Jsme tam tedy spíše finančním investorem a podporovatelem v tom, aby svou vizi naplnil. Pořád je to na začátku, ale posouvá se to dopředu. Podobně i v Bridgi se snažíme dát prostor lidem, kteří se chtějí věnovat dobrovolnictví.

Behind Inventions je spíše menší akciovou společností. Předpokládám, že jste tak velcí, jak velcí být chcete. Přesto, budete růst?

Určitě chceme růst. Je nás teď kolem osmi, hledáme čtyři až pět nových kolegů. Budeme nabírat. A je to tak, jsme malí, protože chceme být malí. Větší ani být nechceme. V samotných firmách ale samozřejmě máme daleko více lidí. Jsme tu proto, abychom tvrdě pracovali, firmy investigovali a dívali se, co chceme a co nechceme. V private equity ani ve venture kapitálu není důvod, abyste byli příliš velcí. Jde o to mít správné lidi. To mě teď nejvíc baví. Pravidelně dělám analýzy a píšu reporty. A vůbec se za to nestydím.

Diana Rádl Rogerová (52) • Česká vrcholová manažerka a bývalá řídící partnerka společnosti Deloitte ČR • Současně zastávala i roli Chief Strategic Officera pro Deloitte Central Europe • Byla součástí globálního týmu, který určuje celosvětovou strategii Deloitte • Za svou manažerskou činnost byla zařazena do žebříčku TOP 25 žen Česka, který vydává mediální společnost Economia • Časopis Forbes ji opakovaně zařadil do žebříčku nejvlivnějších žen Česka • V roce 2022 investovala do Semantic Visions skupiny Pale Fire Capital • Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze