Provozovatelé webů – od blogů s diskusní sekcí až po Google – díky oddílu 230 zákona z roku 1996 neručí za obsah, který na ně nahráli uživatelé. To může změnit Nejvyšší soud, který minulé pondělí souhlasil s projednáním žaloby proti federální ochraně.

Problém má být algoritmické doporučování, na nějž by stávající imunita neměla podle žaloby platit. Americkou studentku v roce 2015 zavraždili v Paříži teroristé, k útoku se přihlásil takzvaný Islámský stát. Rodina ženy má za to, že podíl viny nese i YouTube, neboť nabízel videa podporující IS, a tak pomáhal v rekrutování. Podle žalobců za to může ochrana dle oddílu 230. Kdyby jí nebylo, YouTube by podobně zhoubný obsah nedoporučoval.

Opačným směrem míří zákon státu Texas, který zatím není platný, Nejvyšší soud by se jím měl podle předpokladů také zabývat. Sítě by podle návrhu nesměly mazat politické komentáře, jinak by jim hrozila žaloba.

Zatímco rodina zavražděné soudí, že moderace má být aktivnější, v Texasu mají za to, že platformy nemají mazat skoro nic. To navrhoval v minulém volebním období i Václav Klaus mladší a dalších třicet poslanců ze sedmi klubů, paskvil shnil v ústavně-právním výboru.

Bezvýsledně snad dopadne žaloba i na texaský (a podobný floridský) zákon. Pokud by internetové společnosti nesly odpovědnost za algoritmické doporučování, stane se vyhledávání či procházení TikToku v podstatě nemožným, provozovatelé by neustále čelili žalobám. Pokud by naopak nesměli mazat obsah, stane se z nich záhy žumpa plná nenávisti, porna a spamu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu nikdo neodhaduje, zájem o revizi sekce 230 ale nevěstí nic dobrého. Nese na ramenou celý svobodný internet.

Autor je redaktorem Médiář.cz