Ještě před chvílí se to zdálo tak vzdálené. A najednou je to tak blízko. Nejpozději za rok si Češi opět vyberou hlavu státu. První volba, které se nezúčastní ani jeden ze tří gigantů polistopadové éry. Neznalý by očekával otevřený souboj. Chyba lávky. Blizoučko je naopak repríza minulé volby, kde se první kolo zvrhlo do souboje o to, kdo ve druhém kole vyzve prakticky jistého vítěze první rundy.

Náboj celé prezidentské volby ale tentokrát může být ještě silnější.

O koňské délky

Takřka jistým vítězem prvního kola se teď jeví expremiér Babiš. Do karet mu hrají prakticky všechny důležité faktory.

Prezidentská volba bude zase lednovou záležitostí. A protože vánoční čas si většina lidí nechce kazit politikou, horká kampaň začne až po příštím Novém roce. Teprve pak proběhnou všechny televizní debaty i ostatní významné akce.

To však neznamená, že volební kampaň bude takto krátká. Naopak, budeme svědky dlouhé (před)kampaně. Babiš na ni bude mít spoustu času, mediálního prostoru a peněz. A ovšem, invence. Tolik vysmívaný luxusní karavan je toho nejlepším důkazem. Bude fungovat, a ne že ne. Přirozené voliče expremiérovo bohatství nijak nepobuřuje, spíš naopak. Stejně tak je jim šumafuk, že miliardář by místo obrážení republiky měl sedět ve Sněmovně a pilně pracovat v jejích výborech.

Babiš tak bude křížem krážem brázdit Česko a vysvětlovat lidem, jak se za jeho vlády žilo dobře a teď je hůř. Tato role mu sedí a přesně takto ovládl volby v roce 2017. Jeho potenciální voliči nevnímají nuanci mezi skutečnou opoziční prací a prezidentskou rolí. Není se co divit. Přímá volba a z ní vzešlý Zeman významně posunuli tribunskou roli prezidenta. A na Babiše bude navíc pracovat 71 opozičních poslanců ANO.

Reálná prezidentská kampaň se letos překryje s kampaní pro podzimní komunální a senátní volby. Ve hře budou posty starostů a primátorů v čele s pražským. Především hlavní město bude poutat velkou mediální pozornost. Prezidentští kandidáti proto musejí počítat s velkou konkurencí a rychle vytvořit originální stopu. Babiš ji tvořit nepotřebuje, toho si s kandidátem na starostu či senátora nikdo nesplete.

Prezidentští kandidáti budou muset získat podpisy minimálně padesáti tisíc občanů. A to chce svůj čas. I tady má Babiš náskok, neboť už začal. Přesněji řečeno, on se ještě oficiálně nerozhodl, že kandiduje, ale podpisy už za něj sbírají jeho sympatizanti.

Sen, či noční můra?

Babišovým snem je přeměnit prezidentskou volbu v referendum o Fialově vládě. Sjednotit všechny její odpůrce, stát se jediným tribunem lidu. Tento sen se však může lehko proměnit v noční můru. Stačí k tomu málo. Vhodný protikandidát! Ale kde ho vzít?

Svou kandidaturu již oznámili generál Petr Pavel a minulí prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer. Při vší úctě k oběma senátorům, jejich čas je pryč, pokud kdy vůbec byl.

Zato Pavel nelení a už dávno sestavil tým, který systematicky chystá prezidentské tažení. Je tak zatím favoritem na post Babišova hlavního vyzyvatele. Má náskok, je přijatelný pro významnou část veřejnosti, zřetelně se distancuje od politické elity a má mezinárodní zkušenosti a ostruhy. Jeho handicapem je ovšem komunistická minulost. Leckdo mu ji určitě odpustí. Ale budou tací, pro něž je představa, že po více než třiceti letech po listopadu 1989 mají na výběr dva bývalé komunisty, tristní. A nepřekousnutelná. A proto se také nestane univerzálním kandidátem.

Další odeznělá jména jsou buď irelevantní, nebo se příliš dlouze rozmýšlejí. Sem patří i Miroslav Kalousek.

Koaliční priorita

Divokou kartou prezidentské volby tentokrát bude role politických stran. Minule byla marginální. Partaje samy ustoupily do pozadí. Situace se ale změnila. I proto, že ANO už svého kandidáta má.

Odpovědí stran vládní koalice proto musí být a zřejmě i bude společný kandidát či kandidátka, který (či která) hravě postoupí do druhého kola a tam porazí Babiše. Pošle ho k vodě a nadobro.

Nebude lehké takového kandidáta najít. Pětice koaličních stran ale už zvládla složitější věci. Vždyť to bude jen prezident!