Sdružení rejdařů zastupující více než 80 procent lodních dopravců celého světa varuje, že pokud Spojené státy zavedou vysoká cla, budou je další země následovat. Důsledky takového domina mohou podle dopravců být nad očekávání tragické.

Rostoucí americký ekonomický nacionalismus hrozí podkopat světový obchod, ať už listopadový souboj o Bílý dům vyhraje kdokoli. Majitelé lodí se však zejména obávají, že se do země vrátí protekcionismus Donalda Trumpa „na steroidech“. Řekl to generální tajemník Mezinárodní námořní komory Guy Platten v rozhovoru s listem Financial Times.

„Světový řád nebyl do této míry ohrožen od doby před druhou světovou válkou,“ řekl Platten. „Když jsme to udělali naposledy, nefungovalo to. Obchodní války vedou ke skutečnému válčení.“

Řád a právo pod palbou

Platten se obává, že nacionalistická politika republikánského kandidáta Trumpa by se mohla vrátit v daleko tvrdší podobě, než jakou na sebe vzala během jeho prvního funkčního období. Dodal, že „děsivá“ návštěva Bílého domu, již absolvoval v roce 2018 během Trumpova tamního působení, ho zaskočila.

„Existuje nebezpečí, že pokud tento režim nastoupí znovu, bude jako na steroidech,“ dodal. „To zase povzbudí všechny ostatní, aby udělali totéž. Ohrožen tak bude celý přirozený řád mezinárodního práva a dohodnutý soubor pravidel.“

Muž v čele organizace zastupující více než 80 procent veškerého obchodního loďstva planety také kritizoval kroky Bidenovy administrativy zaměřené proti čínské lodní dopravě. Čínští rejdaři „jsou skutečně znepokojeni potenciálním uvalením cel na lodě vyrobené v Číně“, řekl Platten. „Za všechno je třeba zaplatit nějakou cenu, což politici ne vždy domýšlejí.“

Plattenovy výroky ilustrují rostoucí znepokojení celé rejdařské branže z budoucího politického směřování Spojených států. Na začátku tohoto týdne varoval Vincent Clerc, šéf dánského rejdařství (a světové jedničky na trhu) AP Møller-Maersk, že jeho klienti již kvůli obavám z prohlubující se čínsko-americké obchodní války začali předobjednávat zakázky. Doufají, že je stihnou doručit ještě před Trumpovým případným zvolením.

Údaje společnosti Xeneta, specializované na lodní dopravu, naznačují, že se čínsko-americký obchod za prvních pět měsíců letošního roku vrátil na úroveň z doby bezprostředně po koronavirové pandemii. Analytici se domnívají, že za to z velké části může Trumpova hrozba zvýšení cel na veškerý čínský dovoz. Exprezident se nechal slyšet, že zvedne cla až na 60 procent.

Nelichotivý názor na Trumpovu ekonomickou politiku sdílí i většina amerických voličů. Jedině tak lze vysvětlit, proč mají větší důvěru v ekonomickou zdatnost pravděpodobné kandidátky Demokratické strany, viceprezidentky Kamaly Harrisové (viz graf). Její ekonomický program přitom dosud neexistuje a o jejích názorech na dotyčné téma nikdo nic oficiálně neví.

Hrot 24, Pavel Svatoš

To jediné, co tedy voliči mohou stran Harrisové použít jako vodítko, je dosavadní politika Bidenovy administrativy. Prezidentu Bidenovi přitom ohledně ekonomiky věří o sedm procentních bodů méně voličů, než kolik jich důvěřuje Harrisové.

Tato neznámá kandidátka vzešlá z nepopulární administrativy má přesto větší podporu než kandidát Republikánské strany, jež tradičně považuje ekonomickou kompetentnost za svůj hlavní volební trumf.

Biden (téměř) jako Trump

„Americké podniky mají pandemický chaos stále ještě v čerstvé paměti,“ uvedla Emily Stausbøllová, hlavní analytička Xenety pro námořní dopravu. „Protože předzásobení pomáhá zmírnit regionální rizika dodavatelského řetězce, například potenciální stávky v přístavech na východním pobřeží USA a v Mexickém zálivu, stejně jako nová cla na čínské zboží, pak lze pochopit, proč někteří američtí dovozci zvolili právě tento přístup.“

Spojené státy – největší světová ekonomika a největší dovozce – po desetiletí prosazovaly politiku volného obchodu, která podporovala ekonomickou globalizaci a s ní růst lodního průmyslu. Představitelé obou tamních politických stran však nyní prosazují agendu více či méně protekcionistickou. Trump chce kromě zmiňovaného šedesátiprocentního cla na čínské zboží uvalit desetiprocentní clo na veškerý dovoz do USA.

Shutterstock.com

Také Trumpův úhlavní odpůrce – a donedávna prezidentský protikandidát – Joe Biden však cla na množství čínského zboží zvedl. Předvolební snaha ochránit pracovní místa v USA a získat či posílit vlastní podporu v (někdejších) průmyslových oblastech země jej k takovému kroku vedly například v případě elektromobilů nebo oceli. V dubnu Bílý dům oznámil vyšetřování „jedinečně agresivních“ kroků Číny, které podle něj vedly k narušení rejdařského trhu.

Mrtvý bod

Debata se ocitla svého druhu na mrtvém bodě. Obě země se navzájem obviňují z nekalých praktik a obě mají částečně pravdu. Biden nařídil zmíněné vyšetřování poté, co odborový svaz United Steelworkers obvinil Peking z využívání intervenční politiky k ovládnutí celosvětového loďařského průmyslu a námořního obchodu.

Platten z rejdařské asociace zdůraznil obavy, že další stupňování protičínských námořních opatření by především zvýšilo poptávku – a ceny – japonských a korejských lodí.

Podle něho by tak „USA nakonec za tuto politiku zaplatily více, než z jakýchkoli cel mohou získat“. Historie podle něho již prokázala, že protekcionistická opatření nakonec zemi přijdou draho.