Uplakaní Piráti
Za propad pirátských preferencí může názorové kličkování a tragická kampaň, ne útoky zvenčí
redaktor
V posledních týdnech se ten scénář stal už skoro pravidlem. Na sociálních sítích nebo interních stranických fórech se objeví kontroverzní názor některého z členů České pirátské strany. Strhne se kvůli tomu mela. Piráti prohlásí, že výrok není stanoviskem strany, „není to v programu“, takže jde o hoax a zákeřný útok politické konkurence. A svedou na něj pokles svých preferencí.
Podobný poprask nedávno vyvolaly třeba nápady na zdanění investičních bytů, zvyšování daní obecně nebo na pražské mýto. Ve všech případech se Piráti pohoršeně bránili, že nic takového nechtějí a názor je v rámci členstva marginální. Upozorňování na ojedinělé výkřiky je prý nefér taktika, kterou se je snaží poškodit Andrej Babiš, případně koalice Spolu.
Na stejnou argumentaci přistoupila i řada politických komentátorů, kteří jsou k mladé politické krvi až překvapivě shovívaví či jí nepokrytě fandí. Podpásové útoky by si prý měli opoziční politici odpustit, jinak nahrávají Andreji Babišovi.
Dostihy a sázky
Nejde jen o to, že tato ublíženost je pokrytecká. Sami Piráti s oblibou vedou útočnou kampaň, která se vymezuje vůči „tradičním“ zkorumpovaným stranám. Jejich dnešní chování vlastně do značné míry připomíná strategii Andreje Babiše. Také on rád bez důkazů obviňuje všechny okolo, aby pak fňukal, když někdo upozorní na jeho kontroverze. Piráti se musejí s blížícím termínem voleb připravit na mnohem horší útoky. Především by však měli přestat hledat příčiny klesajících preferencí v protipirátském spiknutí. Mohou si za ně sami.
Vysloveně amatérská a směšná je například dosavadní kampaň na sociálních sítích. Naposledy se blýskla grafikou s Jakubem Michálkem. Místopředseda na ní s lasem nahání prchajícího korupčníka, jemuž z kufru vypadávají peníze (mimochodem bankovky z Dostihů a sázek). Na facebooku vydržela po všeobecném posměchu jen pár hodin, pak ji straničtí správci sociálních sítí stáhli.
Protest nestačí
Piráti také doplácejí na svou názorovou nevyhraněnost. Dosud se ji dařilo skrývat – protestní strana si vystačila s obecnými hesly o boji proti korupci. Když se ale novináři jednoho z dnešních favoritů voleb ptají na skutečná politická témata, ukazuje se, že je členstvo názorově velmi pestré, a to až do extrémů.
Infantilní kampaň mohou Piráti ještě zachránit. Je ale otázkou, jestli může být úspěšná jejich snaha stát se další „ca tch-all party“. Ukazuje se, že pro mnoho voličů hledajících „čistou“ stranu jsou vlastně Piráti moc levicoví a zachránit to nemusí ani středopravicově vnímaní Starostové a nezávislí v koalici.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.