V pondělí 3. července bylo v Haagu otevřeno centrum pro vyšetřování ruské agrese proti Ukrajině. Na provozu tohoto Mezinárodního centra pro stíhání zločinů agrese (CIPA), které spadá pod Eurojust, agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví, se kromě Ukrajiny podílí pět zemí Evropské unie. Pro Kyjev to znamená splnění prvního kroku snahy o vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil jednotlivce v souvislosti s invazí Moskvy na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Na vyšetřování se budou podílet státní zástupci ze tří pobaltských států (Lotyšska, Litvy a Estonska), Polska a Rumunska. USA jsou do CIPA zapojeny na základě zvláštní dohody, neboť disponují velkým množstvím důkazů. Státní zástupce Mezinárodního trestního soudu rovněž podepsal dohodu s Eurojustem, která mu umožňuje přístup k důkazům sdíleným mezi státními zástupci.

Otevření CIPA samo o sobě nepředstavuje žádnou revoluci. Eurojust již zřídil společný vyšetřovací tým pro jiné trestné činy spáchané na Ukrajině. Státní zástupci si budou moci vyměňovat důkazy, aniž by museli postupovat pomaleji a složitěji prostřednictvím klasických soudních příkazů, což je smyslem agentury Eurojust. 

Pro Ukrajinu, jež lobbuje za vytvoření zvláštního tribunálu zaměřeného na vyšetřování zločinů ruských agresorů, je to přesto důležitý krok. Na tiskové konferenci v Haagu při příležitosti zahájení činnosti CIPA to ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin označil za historický okamžik.

Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje trestný čin agrese od zahájení ruské invaze 24. února 2022. Podle Kostina je 600 osob podezřelých z účasti na zločinu agrese, což je vůdcovský zločin spočívající v nezákonném napadení země, tj. bez mandátu OSN a aniž by se jednalo o akt sebeobrany. Norimberský tribunál, který vedl procesy po druhé světové válce, vynesl několik rozsudků za agresi nebo „zločiny proti míru“.

Velmoci váhají

„Ruská agrese proti Ukrajině a pokračující použití síly proti její svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti, které ohrožují samotnou existenci Ukrajiny, nejsou namířeny pouze proti mé zemi,“ řekl Kostin. A dodal: „Představují globální hrozbu pro mír, bezpečnost a stabilitu.“ Kostin znovu vyzval k vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu věnovaného ruské agresi vůči Ukrajině: „Je nezbytné ukázat, že jsme připraveni na to, aby se odpovědnost za zločin agrese stala ústřední součástí naší politické, právní a morální agendy,“ cituje jej francouzský deník Le Monde.

Zločin agrese je zločinem vedení. Před kterým soudem však budou pachatelé souzeni? Kdo bude moci obžalovat Vladimira Putina nebo Sergeje Šojgua, jeho ministra obrany? Vytvoření CIPA tuto otázku stále neřeší. Od dubna 2022 a od nálezu těl na ulicích města Buča nedaleko Kyjeva volá prezident Volodymyr Zelenskyj po vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese a také po zřízení mechanismu odškodnění.

Washington, Paříž a Londýn jsou proti a odmítají, aby se soudci mezinárodního tribunálu zabývali otázkou, která přesahuje rámec samotného Ruska – použitím síly ze strany států. Také proto, že ruská agrese není zdaleka první od druhé světové války. A Západ nechce obratem čelit podobným obviněním.

Mezinárodní trestní soud nemá pravomoc

„Jednoho dne budeme potřebovat, aby byl Mezinárodní trestní soud odpovědný i za takové situace,“ poznamenal evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders, který chce povzbudit evropské členské státy ICC, aby navrhly změny statusu soudu.

V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou není ICC kompetentní stíhat pachatele agrese. Má však pravomoc rozhodovat o válečných zločinech, což učinil v polovině března, kdy obvinil Vladimira Putina z deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Ukrajinský prokurátor Kostin vysvětlil, že odborníci budou prokurátorům CIPA pomáhat při analýze důkazů a přípravě případů. Stále však není jasné, kdo bude mít pravomoc. „Nyní shromažďujeme důkazy o útoku,“ hlásil s potěšením Reynders. „Chceme na tom všem stavět, i když boje stále pokračují. Mnoho lidí se odvolává na Norimberk, ale víte, že Norimberk byl po válce, bylo to poté, co Německo kapitulovalo, a tak to byla úplně jiná situace než ta, kterou zažíváme dnes.“

Delikátní otázka, jak by takový soud fungoval, ale zůstává nevyřešena, jak podotýká ukrajinský deník Kyiv Post. Ukrajina upřednostňuje rezoluci Valného shromáždění OSN. Někteří ze západních spojenců Kyjeva se však obávají, že by mu chyběla mezinárodní podpora, a raději by viděli hybridní soud za účasti ukrajinských i zahraničních soudců.