Český státní rozpočet loni skončil v hlubokém deficitu, který mírně přesáhl 360 miliard korun. Jde o třetí nejhorší výsledek v historii samostatného Česka. Hůře hospodařila jen vláda Andreje Babiše v „covidových“ letech 2020 a 2021, kdy ministryně financí Alena Schillerová zasekla „sekery“ za 365, respektive téměř 420 miliard.

Původní návrh státního rozpočtu na rok 2022 počítal „jen“ s 280miliardovým záporným saldem; na podzim ale prošel novelou s novou metou 375 miliard. 

Oproti původnímu plánu se hospodaření podle ministerstva financí zhoršilo hlavně kvůli neplánovaným valorizacím penzí vynuceným vysokou inflací (zhruba 27 miliard korun), výdajům na úsporný energetický tarif (bezmála 17,5 miliardy) nebo navýšeným dávkám na bydlení a hmotné nouze (téměř jedenáct miliard). 

Výsledek nepomohly zvrátit ani inflací nabobtnalé příjmy z pojistného a daní, které byly oproti původnímu plánu vyšší o desetinu – necelých 132 miliard korun.

„Vláda letos poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun. Dalších přibližně dvacet miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. O bezmála 45 miliard pak schodek zkreslují chybějící příjmy z Evropské unie, které naopak vylepší rozpočet v letech následujících,“ komentoval výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura.

V letošním roce vláda plánuje hospodařit s nižším, stále ale astronomickým deficitem – 295 miliard korun. Šéf státní pokladny ale zároveň na tiskové konferenci slíbil, že vláda hodlá dodržet slib o postupném snižování neudržitelných deficitů. „Naší nejmenší ambicí pro příští rok musí být snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně o sedmdesát miliard,“ prohlásil ministr financí.

Kvůli vysokým deficitům v posledních letech prudce vzrostl také český státní dluh. Na konci minulého roku vystoupal na 2,895 bilionu korun; o rok dříve činil ve stejné době 2,466 bilionu. Už letos tak státní dluh překoná hranici tří bilionů korun.