Ministr financí jako státní úředník musí hájit zájmy České republiky a českých firem nejen doma, ale i v zahraničí. Toto pravidlo by mělo platit i u stínových ministrů. Ne všichni jej ale dodržují. Řeč je o senátorovi Lukáši Wagenknechtovi, pirátském kandidátovi na ministra financí. Wagenknecht počátkem letošního června vystoupil v bulharské televizi. Zde, jak upozornil server Info.cz, hovořil na téma ČEZ a bulharská energetika. Hlavně o údajné korupci v bulharském byznysu ČEZ. „Jestli tam došlo ke korupci, a já jsem si jistý, že došlo,“ citoval server Wagenknechta. Podle Info.cz navíc pirátský senátor v rozhovoru současně říká, že i on je poškozený, protože i on je, stejně jako zbytek občanů Česka, spolumajitelem ČEZ.

To je sice fajn tvrzení, jenže aktivity pirátského kandidáta v Bulharsku přicházejí v dost nešťastnou dobu a hrozí, že kvůli nim přijde stát (a tím i Wagenknecht) o desítky miliard korun. Společnost ČEZ, ve které stát ovládá dvoutřetinový podíl, totiž vede proti Bulharsku arbitráž. Tím, že Bulhaři nesplnili privatizační podmínky, zmařili investici české společnosti.

Hraje se o miliardy

Letos v březnu rozhodčí tribunál rozhodl, že ČEZ postupoval v souladu s právem Evropské unie i podle mezinárodních dohod. Na základě těchto rozhodnutí pak ČEZ podal u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) ve Washingtonu arbitrážní nárok vůči Bulharsku.

Polostátní energetická firma sice výši požadované částky nezveřejnila, podle našich informací se však jedná o sumu v rozmezí od jedné miliardy do 1,3 miliardy eur, tedy 26,6 miliardy až 33,3 miliardy korun. A je zřejmé, že Bulharsko ve snaze zabránit tomu, aby muselo do Česka poslat miliardy korun, využije kaž dou příležitost, Wagenknechtovy proslovy se mu k tomu zcela ideálně hodí.

Týdeník Hrot v této souvislosti kontaktoval Lukáše Wagenknechta, poslal mu několik dotazů, které se týkají jeho aktivit v Bulharsku. Mimo jiné dotaz, jak je podle něj důležité, aby ministr financí hájil zájmy České republiky a českých firem v zahraničí. Wagenknecht na něj reagoval: „Ministr financí by měl samozřejmě důsledně řešit minimalizaci současných miliardových ztrát realizovaných společností ČEZ a důsledně hájit vymáhání ztráty od osob, které ji způsobily, včetně potenciálních výnosů z arbitráže v Bulharsku, která byla zahájena již v roce 2016.“

A jak dále tvrdí, tématu se v posledních letech aktivně věnuje, stejně jako jiným pro stát nevýhodným transakcím. „Aktivně napomáhám vyšetření možného korupčního jednání bulharských úřadů a politiků s vazbami na Rusko, kteří nyní s bulharskými aktivy společnosti ČEZ nakládají,“ doplnil. Škoda, že jsme se na konkrétní otázku nedočkali moc konkrétní odpovědi.

Odloženo, spuštěno

Wagenknecht ve vyšetřování údajné bulharské kauzy moc úspěšný není. Tamní úřady jej před časem nejprve zastavily jako bezpředmětné. Po Wagenknechtově odvolání bylo obnoveno a rozhoduje se, zda bude pokračovat.

Za zmínku stojí, že ČEZ právě kvůli netransparentnosti bulharského energetického trhu a korupci tuto zemi opouští. Nedávno dostal za svá tamní aktiva od společnosti Eurohold zaplaceno 335 milionů eur, tedy zhruba devět miliard korun. A na aktivitách v Bulharsku vydělal zhruba miliardu. Dalších přibližně 33 miliard korun by ČEZ chtěl získat v arbitráži s Bulharskem.

Lukáš Wagenknecht je znám tím, že bojuje proti všem nepravostem, na které kolem sebe dohlédne. Zatím ale žádný z těchto bojů nedotáhl do konce. Podobné je to zčásti i s jeho politickou kariérou. Nejdříve se snažil do politiky prosadit u Miroslava Kalouska, který jej ale odmítl přijmout. Následně zkusil štěstí u Věcí veřejných, ale ani tam příliš nepochodil. Poté přesunul svůj kariérní radar k hnutí ANO. Tady to zpočátku vypadalo na velkou lásku a porozumění s Andrejem Babišem, ale ani tento vztah dlouho nevydržel. Teď se pokouší prorazit u Pirátů, kde v partajní kariéře - jako kandidát na ministra financí - vystoupal nejvýše.

Vyjádření Lukáše Wagenknechta:

Nadpis, perex a text článku pana šéfredaktora Fojtíka obsahuje alternativní fakta, resp. dezinformace, která jsou podle mého názoru nepravdivá. Panu Fojtíkovi jsem poskytl podrobné odpovědi na jeho otázky, včetně možnosti zaslání konkrétních dokumentů protikorupčního fondu ACF, které v textu pominul. Pan šéfredaktor Fojtík pravděpodobně nepochopil nebo věcně vůbec neřešil problematiku vyšetřování prodeje elektrárny ve Varně. Podání bulharského ACF, ke kterému jsem se připojil, je zaměřeno na možné korupční jednání úřadů a politiků na bulharské straně. Jde především o problematiku provozu elektrárny, která je podle zástupců společnosti ČEZ, a.s. nefunkční (de facto šrot), nicméně krátce po jejím prodeji byla zprovozněna jako tzv. studená rezerva. Proto prošetření této problematiky je jednou ze zásadních možností, jak pomoci společnosti ČEZ, a. s. při probíhající arbitráži. Mimo to pan Fojtík pominul další informace, se kterými jsem ho seznámil. Konkrétně informace o společnosti Eurohold, které ČEZ předal bulharskou distribuci, která má dle veřejně dostupných zdrojů vazby a tajné vztahy s ruskou VTB, známou jako banka KGB pro zahraniční operace. V konečném důsledku je tak podle mého názoru právě ruský kapitál navázaný na ruské tajné služby hlavním subjektem, který má z tohoto článku prospěch. Informace pana Fojtíka o mé politické kariéře jsou také nepravdivé.