Změna klimatu může být jedním z nejnaléhavějších problémů naší doby, takže je asi užitečné podívat se na to, jak s ní souvisejí nejdůležitější věci v životě – zdraví a péče o něj, vzdělání, jídlo a tak dále. Je jistě užitečné zkoumat, co by se mělo stát, aby systémy řečené věci zajišťující fungovaly lépe než dosud, byly odolnější a efektivnější.

Když ale považujete za problém klimatu všecičko na světě, nejspíš budete jednat kontraproduktivně. Klimatické cíle zrovna volají po komplexních, dlouhodobých projektech, jejichž financování – obvykle nějakou formou z veřejných peněz – je obtížně kontrolovatelné. A pokud se stane, že nálepka klimatické investice usnadní libovolnému projektu cestu k penězům, jsme tam, kde jsme byli (a být nechtěli).

Světová banka v hlavní roli

Jedním z velkých hráčů v boji proti klimatickým změnám (nebo financování reakce na ně) je Světová banka (WB), která si předloni odsouhlasila masivní investice ve výši 119 miliard dolarů (ačkoli země, které se programu účastní, nevědí, jak svých cílů dosáhnout, a její prezident si není jistý tím, že klimatické změny skutečně existují.

Analýza Breakthrough Institute a Centra pro globální rozvoj tvrdí, že u většiny klimatických projektů financovaných Světovou bankou v letech 2020–2022 se ukázalo, že s klimatem mají málo společného. Ono klimatické portfolio Světové banky obnáší téměř 119 miliard dolarů v různých typech financování rozložených do 23 let. Z toho již v letech 2020 až 2022 investovala 37 miliard dolarů na financování 2554 klimatických projektů ze zemí s nízkými a středními příjmy, včetně 1179 těch zaměřených na zmírňování dopadů změn klimatu na lidská společenství.

Vědci z obou řečených institucí probrali projekty v portfoliu individuálně a zjistili, že mnoho z nich sice nese klimatickou nálepku, ale věcně vzato s klimatem jinak nesouvisí. Namísto toho poskytnuté peníze financují administrativní a byrokratické projekty: automatizaci platů v Afghánistánu, transparentnost obecního řízení v Gaze, daňový management v Beninu a podobně.

Ani projekty, které se konkrétněji týkaly klimatu, neposkytly přesné odhady snížení emisí skleníkových plynů, které přinést měly. To ztěžuje hodnocení účinnosti každého projektu, což zase Světové bance docela znemožňuje zjistit, jestli a jak plní svůj cíl snížit emise o 194 tun ekvivalentu CO₂ ročně.

Scházejí data

Klíčovými parametry jsou transparentnost a shromažďování dat. Vzhledem k tomu, že je obtížné získat o projektech podrobné informace, je také obtížné měřit jejich výsledky. To však může vést k nadhodnocování investic do klimatu (a nejspíš vede, protože jednotliví aktéři z toho mohou profitovat). V případě Světové banky odhadla samostatná analýza charity Oxfam, že WB ve skutečnosti dává na projekty související se změnou klimatu o čtyřicet procent méně, než se sama domnívá.

V prohlášení pro server Quartz na to téma mluvčí Světové banky řekl: „Skupina Světové banky je i nadále hluboce odhodlána pomáhat zemím v boji proti změně klimatu. Všechny mnohostranné rozvojové banky – včetně Světové banky – používají pro výpočet financování snah změny klimatu zmírňovat a přizpůsobovat se jim stejnou metodologii. Neustále hledáme způsoby, jak zlepšit způsob, jakým dopad našeho financování klimatu měříme.“ To je zhruba ekvivalent prohlášení: „No a co má být, nemáte nic lepšího na práci?“