Vláda Andreje Babiše stojí před jedním z největších testů, ve kterém musí prokázat, že nejde na ruku byznysu svého předsedy. Řeč je o evropské směrnici, která po členských státech chce, aby zveřejnily, kdo stojí jako konečný vlastník za skrytými firmami a také svěřenskými fondy. Zatím v tomto testu kabinet neprospívá.

Drobné zpoždění

Příslušnou směrnici s označením AML, jejíž součástí je veřejný registr konečných vlastníků firem a svěřenských fondů, mělo Česko převést do svého právního systému do 10. ledna letošního roku. Nestalo se. Dokument na konci roku teprve dostala na stůl vláda. Ministerstvo spravedlnosti očekává, že by norma mohla začít platit od prosince letošního roku, bezmála s ročním zpožděním. Tedy když všechno půjde dobře. „Bude záležet na rychlosti dalšího průběhu legislativního procesu,“ připouští mluvčí resortu spravedlnosti Andrea Šlechtová. 

Podle ministerstva financí Česko se schvalováním zákona čekalo i proto, aby mohlo zapracovat mezinárodní doporučení proti praní špinavých peněz, jehož výsledky obdrželo až vloni. Na zpoždění se ale může podílet i fakt, že přípravu mají na starost hned tři ministerstva, vedle spravedlnosti a financí ještě ministerstvo pro místní rozvoj.

Oddalování klíčového zákona ovšem není jediný problém. Stačí se podívat na jeho konkrétní ustanovení, tak jak je dostali členové kabinetu na stůl. Nejméně dvě z nich jsou napsána tak, že z nich může mít premiér Babiš radost. Je to totiž právě on, kdo je po výsledcích evropského auditu označen za osobu, která stále stojí na konci řetězce svých bývalých firem, toho času zaparkovaných ve svěřenských fondech.

Zakázky ne, dotace ano

První opatření, které Babišovi hraje na ruku, se týká sankcí. Pokud firma či svěřenský fond uvedou do veřejného rejstříku špatné údaje, mohou vedle pokuty až 500 tisíc korun také přijít o účast ve veřejných zakázkách. Protikorupční organizace prosazovaly, aby stejné odstřihnutí platilo i u dotací. Neúspěšně. „My pro rozdílný přístup u zakázek a dotací nevidíme žádný důvod, obojí zlepší transparentnost v toku veřejných peněz,“ řekla Tereza Krištofová z organizace Rekonstrukce státu.

Ministerstvo financí říká, že nechtělo zákon zbytečně komplikovat. „Ambicí návrhu zákona předloženého ministerstvem financí bylo pouze technicky reagovat na změny fungování evidence skutečných majitelů. V otázce navazujících sankcí tak je zachován stávající režim, který dnes již důsledky v oblasti veřejných zakázek má, a v oblasti dotací nikoliv,“ řekl mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

V praxi to může pro premiéra podezřelého ze střetu zájmů znamenat, že za neúplné informace v rejstříku dostane holding pokutu, ale jeho firmy nepřijdou o dotace.

Konec debat

Touto optikou viděno je v zákoně ještě jedna pojistka. V připomínkovém řízení na konci roku ministerstvo financí změnilo pravidla pro určování skutečného majitele nadací, ústavů a právních uspořádání (svěřenských fondů). Obmyšlený svěřenského fondu se tak stává skutečným majitelem, aniž by se jakkoliv prokazoval nebo vyvracel jeho vliv na fond. Andrej Babiš by tak klidně byl jedním ze skutečných majitelů svých svěřenských fondů, ale ne už tak společností, které v něm jsou zaparkované. „Nejenže toto ustanovení nedává faktický smysl a s největší pravděpodobností jde i proti smyslu evropské směrnice a záměru zákonodárců, ale především míří aktuálně na tak úzký okruh firem, že to vypadá pouze jako záměrná snaha zvrátit potvrzený střet zájmů Andreje Babiše. Jednoduše opravdový ‚lex Babiš‘ a ve prospěch premiéra,“ kritizuje navrhovanou podobu zákona Milan Eibl, vedoucí analytik Transparency International.

Ministerstvo financí se brání tím, že vyhovuje evropské směrnici. „Konkrétně šlo o to, že text návrhu zákona předložený do meziresortního připomínkového řízení byl postaven na konceptu vyvratitelné domněnky, zatímco směrnice v tomto případě staví okruh osob, které považuje za skutečné majitele právního uspořádání (svěřenských fondů), najisto,“ říká Zdeněk Vojtěch.

Svěřenské fondy mají mít i výhody v tom, které informace budou dávat k dispozici v otevřeném rejstříku. Uvedeni budou pouze ti, kteří k tomu dají souhlas, popřípadě ti, kteří jsou již uvedeni v jiných rejstřících.

Babišův kabinet se zprvu kasal, jak zatočí s korupcí. Jedna z nejdůležitějších norem ovšem už ve fázi vzniku budí dojem, že je připravena tak, aby umožnila premiérovi vyklouznout ze střetu zájmů. Předchozí evropské nařízení proti praní špinavých peněz dopadlo v Česku tak, že sice vznikl rejstřík konečných vlastníků (neveřejný), nicméně převážně v něm nejsou relevantní údaje a pravidla pro určování konečných vlastníků jsou jen vágní. To dovoluje premiérovi říkat, že za svým holdingem nestojí a vyhověl zákonu, ačkoliv hlubší evropský audit ukázal opak. Teď nás zjevně čeká druhý díl stejného seriálu.