Hlavní klimatický poradce EU Ottmar Edenhofer je přesvědčen, že cesta ke snížení emisí v zemědělství vede pouze přes zavedení dalších poplatků.
Hlavní klimatický poradce EU Ottmar Edenhofer je přesvědčen, že cesta ke snížení emisí v zemědělství vede pouze přes zavedení dalších poplatků.
Zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035, který přijala Evropské unie v rámci své zelené dohody, takzvaného Green Dealu, způsobil evropským automobilkám vážnou krizi a musí být urychleně přepracován. Listu Financial Times (FT) to řekl italský ministr průmyslu Adolfo Urso.
Zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035, který přijala Evropské unie v rámci své zelené dohody, takzvaného Green Dealu, způsobil evropským automobilkám vážnou krizi a musí být urychleně přepracován. Listu Financial Times (FT) to řekl italský ministr průmyslu Adolfo Urso.
V kampani se oháněl motorovou pilou a sliboval drastické škrty, aby svou zemi vyvedl z chudoby. Jenže Javier Milei teď zjišťuje, že se do ní čím dál víc lidí propadá. Jeho šoková terapie tak znamená pro krajně pravicového ekonoma neúspěch.
V kampani se oháněl motorovou pilou a sliboval drastické škrty, aby svou zemi vyvedl z chudoby. Jenže Javier Milei teď zjišťuje, že se do ní čím dál víc lidí propadá. Jeho šoková terapie tak znamená pro krajně pravicového ekonoma neúspěch.
Pracovat pro velké technologické společnosti vyžaduje zápal, tah na branku, znalost moderních technologií... a nízký věk. Nové srovnání technologického sektoru v USA ukázalo, že lidé ve středním a vyšším věku mají v tomto odvětví stále menší šanci na uplatnění.
Chtěli byste pracovat pro technologické giganty, jako jsou OpenAI, Meta nebo Nvidia? Pak byste měli vědět, že kromě solidní přípravy a znalostí technologií je potřeba se i správně narodit. Ukazuje to nová zpráva Komise pro rovné pracovní příležitosti, americké vládní agentury, která se zabývá prosazováním federálních zákonů proti diskriminaci na pracovišti.
Zpráva upozorňuje na zajímavý fenomén: i tak mladý segment, jakým je Big Tech, se ještě více omlazuje, zatímco pracovníci ve středním věku z něj postupně mizí, informuje deník Business Insider.
Federální komise při tvorbě zprávy analyzovala více než 10 milionů pracovníků v technologickém sektoru, včetně těch, kteří pracují na 56 pozicích STEM (zkratka pro vědu, technologie, techniku a matematiku) v roce 2022. Zjistila, že téměř 41 procent z nich spadá do věkové kategorie 25 až 39 let, zatímco v celé americké pracovní síle tento věkový segment tvoří jen 33 procent.
Čím mladší pracovníky komise analyzovala, tím většího podílu ve firmách dosahovali. Počet zaměstnanců mladších 25 let rostl mezi lety 2014 a 2022 o devět procent ročně, což v roce 2022 představovalo sedm procent technologické pracovní síly. Tento růst byl více než 20krát rychlejší než v jiných odvětvích. Komise uvedla, že jednou z klíčových kvalifikací pro práci v technologiích se zdá být narození po roce 1990. Boomeři a mileniálové jsou tedy do značné míry ze hry.
Je zajímavé, že řada technologických firem se veřejně prezentuje propracovaným systémem DEI (diverzity, rovnosti a inkluze), ale tyto snahy často pokrývají pouze rasu, pohlaví a sexuální orientaci, a věku věnují méně pozornosti.
Podle Business Insider je věková diskriminace, známá jako ageismus, v USA relativně častá, ačkoli ji federální zákony zakazují. Mnoho lidí, včetně těch ve vedoucích pozicích, si nemyslí, že věková diskriminace je závažným problémem. Americký zákon z roku 1967 sice zakazuje diskriminaci pracovníků starších 40 let, ale praxe v technologickém sektoru toto pravidlo často ignoruje. Komise v tom ohledu zdůraznila, že v otázkách diverzity by věk neměl být opomíjen.
„Stereotypy a stížnosti na mladé i staré zůstávají hluboce zakořeněné ve společnosti a jsou méně zpochybňovány než předsudky o rase, sexualitě a pohlaví. Chování, jako je snaha zpomalit stárnutí pomocí anti-aging sér nebo otevřené zesměšňování starších lidí memy jako „OK, boomer“, je často vnímáno jako výsada mládí, nikoli jako antagonismus,“ uvádí deník.
V Silicon Valley, mekkce technologického sektoru, se za „starší“ považují všichni lidé nad 40 let. Zpráva federální komise však naznačuje, že i tato hranice se pomalu snižuje a může se blížit čínskému „prokletí 35“. V Číně jsou totiž lidé po dosažení 35 let v některých profesích prakticky nezaměstnatelní, což se vláda snaží potírat. V USA se nyní začíná diskutovat o možnosti, že by věková hranice začala klesat ke třicítce, což by znamenalo, že šance na uplatnění v rychle se rozvíjejícím sektoru by se po tomto věku výrazně snižovaly.
Nová data zaměstnala americké sociology, kteří se snaží najít příčiny tohoto jevu. Podle Joanny Lahey, profesorky veřejné politiky na Texas A&M University, si změny ve věkové struktuře Big Tech zaslouží hlubší analýzu. „Zpráva federální komise ukazuje vztah mezi mládím a zaměstnaností v technologickém sektoru, ale přesná příčina není jasná. Nedostatečné zastoupení starších pracovníků může být důsledkem diskriminace při přijímání, školení nebo udržení pracovníků. Může však také znamenat, že starší pracovníci odcházejí do důchodu, zatímco více mladých lidí vstupuje na pracovní trh. Pokud existuje problém, nevíme, jak ho řešit,“ uvedla Lahey.
Letos bylo po celém světě propuštěno skoro 140 tisíc pracovníků v technologickém sektoru, uvádí Layoffs.fyi, a podle amerického Forbesu starší zaměstnanci obvykle odcházejí jako první.
Například když miliardář Elon Musk v listopadu 2022 převzal sociální síť X (dříve Twitter), provedl masivní čistku, při níž skončila většina zaměstnanců. Mezi nimi byl i 63letý John Zeman, který svůj vyhazov napadl u soudu, argumentujíc, že propouštění bylo nespravedlivé a diskriminační. Podle jeho informací bylo propuštěno 60 procent pracovníků Twitteru starších 50 let, zatímco mladších než 50 let bylo propuštěno 54 procent. Soud uznal, že ekonomické důvody prezentované právníky Muska mohou být důvodem k rozsáhlému propouštění, žalobu však nezamítl s tím, že Zemanova tvrzení nejsou jen spekulací a bude je dále projednávat.
Mluvčí velkých technologických společností dlouhodobě popírají jakákoli podezření na ageismus a často se odvolávají na přijaté zásady DEI.
Rovněž v České republice je diskriminace na pracovišti z důvodu věku zakázaná. Myslí na to takzvaný antidiskriminační zákon a rovněž normy Evropské unie. „Věk je jedním z charakteristických znaků fyzické osoby, které jsou právem uznány jako zakázané diskriminační důvody. Ve srovnání s některými diskriminačními důvody, jakými jsou například pohlaví, rasa, etnický původ, sexuální orientace či zdravotní postižení, které se zpravidla týkají vybraného neměnného okruhu osob, se v průběhu svého profesního života s nerovným zacházením založeným na příslušnosti k určité věkové skupině může setkat téměř každý,“ zdůrazňuje Jana Komendová, expertka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v článku pro oborový web Právní prostor. Ve svém textu rovněž vyjmenovává výjimky, kdy se o diskriminaci v pracovněprávních vztazích nejedná.
