Soudem nařízený rozpad společnosti Google by byl v moderní historii amerických společností bezprecedentní. Zasadil by jedné z firem souhrnně známých jako Big Tech ránu, jaké se například vyhnul před dvaceti lety Microsoft, ačkoli svůj tehdejší antimonopolní spor s americkými úřady prohrál. Podle srpnového rozhodnutí federálního soudu si Google udržuje nezákonný monopol tím, že platí miliardy dolarů výrobcům zařízení, mobilním operátorům a vývojářům prohlížečů. Firma se odvolává. Bude klíčové, jak své argumenty u odvolacího soudu uplatní.
Právnickému týmu, který má za úkol připravit reakci Googlu na potenciální sankce, však hraje do ruky načasování. Původní odpověď obří technologické společnosti na návrh ministerstva spravedlnosti na její rozdělení, že totiž konkurence v oblasti reklamy ve vyhledávačích „vzkvétá“ a v oblasti umělé inteligence je „ostrá“, zní dnes podstatně přesvědčivěji, než by zněla třeba před dvěma lety, ještě než OpenAI spustila svůj první chatbot ChatGPT.
Management pod tlakem
Právní lhůty spojené s tak složitým případem pravděpodobně Googlu umožní jakýkoli praktický dopad na jeho byznys odložit i o několik let. Plánuje se také odvolat, až soud rozhodne o nápravných opatřeních (pravděpodobně v polovině příštího roku); poté může napadnout i řečená opatření.
Vedení Googlu je pod tlakem. Investoři se obávají, že firma zaostává v závodě o ovládnutí umělé inteligence. Souběžně s tím čelí třem samostatným žalobám, které ji viní ze zneužívání dominantního postavení v oblasti vyhledávání, reklamy a mobilních platforem.
Googlu vyrůstají noví konkurenti v oblasti reklamy ve vyhledávačích, jako jsou Amazon a TikTok. Jeho hlavní byznys kromě toho ohrožují startupy v oblasti umělé inteligence, jako jsou OpenAI a Perplexity. Od chvíle před 15 lety, kdy Microsoft spustil svůj vyhledávač Bing, Google tak ostrou konkurenci neměl.
Prognóza společnosti Emarketer tvrdí, že podíl Googlu na americkém trhu s reklamu ve vyhledávačích napřesrok klesne pod 50 procent – poprvé od roku 2008, kdy Emarketer začal trh sledovat. Jako důvod číslo jedna uvádí rychlý růst marketingových aktivit Amazonu.
Ministerstvo spravedlnosti však úspěšně argumentovalo tím, že Google má monopol na užší trh obecných vyhledávačů, takže postup Amazonu je z jeho pohledu vedlejší. Podle společnosti StatCounter Google stále zpracovává více než 90 procent dotazů na online vyhledávání.
Požadavku na odprodej prohlížeče Chrome nebo operačního systému Android čelí Google tvrzením, že se mu to nehodí. Strukturální nápravná opatření by „ovlivnila trh právě v okamžiku, kdy se konkurenci daří“, uvedla firma.
Google: My jsme Amerika
Místo toho by Google dal přednost tomu, aby se případné nápravné prostředky zaměřily na smlouvy, které uzavírá například s firmami Apple a Mozilla (výrobce prohlížeče Firefox). I v takovém případě by si však technologický gigant přál, aby směl těmto partnerům platit za distribuci svého vyhledávače, pokud nebude požadovat exkluzivitu. To je pochopitelný postoj: když ovládáte 90 procent trhu, žádnou exkluzivitu požadovat nemusíte.
Profesor John Kwoka z Northeastern University, s tím nesouhlasil a uvedl pro list Financial Times, že Google je „složitá společnost, která má mnoho provozních pák k dosažení svého, a proto je třeba, aby jí byl přizpůsoben stejně široký soubor doplňkových nápravných opatření, až po případný odprodej“.
Kwoka připomněl fakt, že se firma po léta snaží nápravná opatření regulátorů v oblasti svého tržního jednání obcházet. „Mechanismy a pobídky (Googlu) k obcházení opatření neberou konce,“ řekl. Ministerstvo spravedlnosti také bude v dalším průběhu pří pravděpodobně tvrdit, že strukturální nápravná opatření jsou nezbytná, protože nic jiného nebude fungovat.
Google se mezitím odvolává na konkurenci v oblasti umělé inteligence ze strany Číny. Argumentuje, že jeho vlastní oslabení se rovná oslabení Spojených států na mezinárodní scéně.
Požadavek na Google, aby se se zbytkem světa podělil o dosud pečlivě střežená tajemství svého vyhledávače (jako jsou data a algoritmy), by mohl dát citlivé informace o spotřebitelích do rukou čínského Baidu nebo ruského Yandexu, naznačuje firma. Tyto společnosti by poté nemusely dodržovat normy ochrany soukromí nebo bezpečnosti, jichž se Google podle slov svého vedení drží.
Optimismus (zatím) drží
„Přílišné vládní zásahy do rychle se rozvíjejícího odvětví mohou mít negativní nezamýšlené důsledky pro americké inovace a americké spotřebitele,“ praví firma ve svém příspěvku na firemním blogu. „Je těžké si představit technologii, která by byla pro ekonomické vedení Ameriky důležitější než umělá inteligence.“
Ministerstvo spravedlnosti to vidí jinak. Tvrdí, že „schopnost společnosti využívat svou monopolní sílu k poskytování funkcí umělé inteligence hrozí dalším upevněním dominantního postavení Googlu“.
Investoři si navzdory tomu všemu zachovávají optimismus. Akcie Alphabetu, mateřské společnosti Googlu, po ministerském oznámení klesly pouze o 1,5 procenta. Její tržní kapitalizace se tak dostala jen těsně pod hranici dvou bilionů dolarů; firma si udržela pozici čtvrté největší kótované společnosti na světě.
