Stanjura je pro uvalení spotřební daně na tiché víno, které se nyní jako jediný typ alkoholického nápoje v Česku nedaní. Pokud vláda zdanění schválí, platilo by od začátku roku 2025.

„Podle mě všechno, co jsme potřebovali k tomu rozhodnutí, jsme dostali,“ řekl Stanjura. „Navrhuji, abychom rozhodli politicky. Abychom neměli další a další jednání pracovních komisí,“ dodal. Případná změna by tak podle něj mohla platit od 1. ledna příštího roku.

Ministr financí se zdaněním tichého vína souhlasí. „Hlavní argument je, že minimálně dvě třetiny této daňové úlevy končí u jiných než českých daňových poplatníků,“ uvedl. „Zatím jsem neuspěl v té debatě a zůstal jsem v menšině,“ doplnil. Jak dopadne jednání kabinetu o dani na víno, se podle něj nedá odhadnout.

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Svaz vinařů i Vinařská unie proti tomu protestovaly zejména argumentem, že stejnou úlevu mají vína v okolních zemích, a po zavedení spotřební daně tak přestanou být místní vinaři konkurenceschopní.

Stanjura v materiálech pro koaliční partnery již dříve spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Loni v květnu nakonec vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce. „Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není,“ řekl tehdy premiér Petr Fiala (ODS). Členové kabinetu ale uváděli, že se k debatě vrátí. K možnému zdanění vína vznikla meziresortní pracovní skupina.