Nejprve za vakcínu proti čínské chřipce vyvinutou v rekordně krátkém čase schytali Rusové posměch. Nutno sebekriticky přiznat, že se značnou skepsí jsme o zázraku z laboratoří ruských vědců psali i my v Hrotu. Důvodem bylo, že Rusové schválili loni v létě nevyzkoušenou vakcínu a začali očkovat dlouho před skončením třetí fáze klinických testů.

Jejich výsledky nyní publikoval prestižní lékařský časopis Lancet a nutno přiznat, že moskevští vakcinologové zřejmě neodvedli špatnou práci. Účinnost vakcíny je více než 90procentní, a blíží se tak kvalitám vakcín od Pfizeru či Moderny (zhruba 95 procent) a výrazně za sebou nechává preparát vyráběný společností AstraZeneca.

Kvůli neschopnosti zajistit si dostatek „západních“ vakcín tak berou Sputnik V na milost i evropské země – po Srbsku a Maďarsku se k nim nyní přidává i ta nejvlivnější z nich. Po schválení ruského preparátu volal minulý týden bavorský premiér Markus Söder a Angela Merkelová si o Sputniku telefonovala s Vladimirem Putinem.

Ačkoli se ruská vakcína zdá být řešením svízelné situace EU, je pořád třeba brát v úvahu dvě věci. Zaprvé Rusko slibuje vyrobit letos 700 milionů vakcín a experti pochybují, zda je zvládne dodat v jednotné vysoké kvalitě.

A zadruhé, i když Merkelová tvrdí, že přes všechny politické a názorové rozdíly může Berlín s Moskvou spolupracovat v humanitární oblasti, jistě sama dobře ví, že je to iluze.

Není pochyb o tom, že Rusové využijí vakcínu pro posilování svého vlivu. Humanitární spolupráce bude vypadat tak, že Němci nebudou kritizovat mlácení demonstrantů v Rusku a na oplátku si budou moci koupit pár milionů vakcín. Je otázka, jestli to stojí za to.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.