Už v nadcházející topné sezoně mělo obyvatele Sokolova hřát teplo ze dvou nových plynových kotelen. Investice za 150 milionů korun měla nahradit dodávky z uhelné elektrárny Tisová a být součástí přechodu těžební skupiny do bezuhelné éry. 

Sokolovská uhelná a sesterská společnost SUAS Group však investici kvůli drahému plynu pozastavily. „Jsme ve fázi, kdy máme pořízenou technologii a máme připraveny zemní práce, ale s ohledem na cenový vývoj zemního plynu by investice nedávala ekonomické ratio,“ vysvětluje Pavel Tomek, který stojí v čele Svěřenského fondu Františka Štěpánka, nedávno zesnulého většinového vlastníka společnosti. Fond po nedávném odchodu menšinového akcionáře Jaroslava Rokose skupinu zcela ovládl. 

Vzhledem k rekordním cenám na burzách by totiž bylo „plynové“ teplo pro obyvatele Sokolova ekonomicky neúnosné. Společnost má přitom už objedány, a dokonce zaplaceny dva plynové kotle. Jejich instalace se však přesouvá minimálně na jaro 2023.

Podle Tomka je možná i varianta, že skupina projekt úplně odpíská. „Pokud by došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska a nebyl by dostatek dodávek zemního plynu na přijatelné cenové úrovni, potenciál budoucnosti plynových kotelen v tuto chvíli nevidíme,“ míní Tomek. 

Plyn na burzách stojí aktuálně šestkrát více než loni. Po většinu času proto nyní nevyrábí ani paroplynová elektrárna Vřesová, která je rovněž součástí skupiny. Zdroj původně využívající energoplyn z hnědého uhlí přešel na zemní plyn před dvěma lety. Za normálních okolností by podle Tomka jela Vřesová na plný výkon, kvůli rekordním cenám paliva se však její provoz nevyplatí.