Premiér Igor Matovič se chová absolutně nevyzpytatelně. Vyžívá se v konfliktech s koaličními partnery i prezidentkou Zuzanou Čaputovou. A navíc vůbec neřeší prohlubující se problémy země.

Když před necelým rokem Matovičův kabinet nastupoval, nikdo moc nejásal. Sice to vypadalo na kýžený konec dlouhé a mafiánskými praktikami prošpikované Ficovy éry, ale nová perspektiva byla dost nejistá. Koaliční slepenec jedné jakžtakž strany, dvou fanklubů a jednoho účelového shluku solitérských osobností neskýtal pražádnou záruku stability ani výkonnosti. První rok ale předčil i ta nejhorší očekávání.

Koronavirový kolaps

Země od počátku roku 2021 vede neslavný světový žebříček obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel. Slovenské nemocnice se pohybují na hranici kolapsu. Očkování je podobně chaotické jako v Česku. Na povrch vyplouvají případy, kdy se mladí a zdraví lidé – úředníci a kamarádi politiků – dostali k vakcíně dříve než ti skutečně potřební. Původně zdárné plošné testování skončilo blamáží, neboť mnoho draze nakoupených testů bylo naprosto nepoužitelných.

Podpora Matovičových Obyčejných lidí a nezávislých osobností (OĽANO) od loňského května setrvale klesá. Oproti volbám ztratili již téměř tři pětiny příznivců a podle posledních volebních modelů by je volilo jen něco málo přes deset procent Slováků. Průzkumům od loňského září s velkým náskokem vévodí opoziční Hlas v čele s expremiérem Pellegrinim. Spolu s dalším bývalým premiérem Ficem ze Směru pilně sbírají podpisy pod petici za referendum o vyvolání předčasných voleb, které si již dávno přeje většina slovenské veřejnosti. Na druhém místě se usadila vládní Svoboda a solidarita (SaS). V případě konání voleb by stávající koaliční strany držící nyní ústavní většinu ztratily i většinu prostou.

Nervozita z poklesu popularity, ale i vrozená prchlivost a neschopnost dohlédnout dál než za první roh vedou Matoviče k ostrým výpadům proti koaličním partnerům. Jejich hlavním terčem je už dlouho vicepremiér Sulík (SaS). Matovič ho nedávno otevřeně obvinil z odpovědnosti za vraždu novináře Kuciaka a později nazval idiotem, který by měl okamžitě odstoupit, protože nese vinu za všechny neúspěchy v boji s čínským virem.

Sputnik, Rusko a Maďarsko

Korunu všemu ale Matovič nasadil svým rozhodnutím, že situaci vyřeší objednávkou ruských vakcín Sputnik. Za zády svých koaličních partnerů a s teatrálním vítáním dodávky na letišti. Pomineme-li geopolitická a zdravotní rizika této transakce, zarážejí zejména okolnosti, za jakých byla získána. Matovič o zprostředkování požádal maďarskou vládu, se kterou však slovenská reprezentace vede vleklý spor. Svým jednáním tak podtrhl šéfa slovenské diplomacie Korčoka (SaS) i vlastního ministra vnitra Mikulce (OĽANO), kteří usilují o to, aby slovenští Maďaři ani v budoucnu nemohli získat dvojí občanství jen na základě etnické vazby. To ve vztazích obou zemí představuje dlouhodobý neuralgický bod. Premiér si zřejmě ani neuvědomil, jakou příležitost svým koketováním s maďarskou vládou vytváří pro všechny slovenské nacionalisty.

Tímto krokem se Matovič dostal pod ostrou palbu svých koaličních partnerů, ale i některých vlastních poslanců. Předsedové dvou koaličních stran Sulík (SaS) a Remišová (Za lidi) jej přímo vyzvali, aby odstoupil a proběhla rekonstrukce celé vlády.

Slovenští analytici odhadují, že koaliční krize je bouří ve sklenici vody. Jsou přesvědčeni, že ji Matovič ustojí a dojde jen k dílčím změnám, kupříkladu k demisi zjevně slabého ministra zdravotnictví Krajčího (OĽANO). I kdyby se tak stalo, je takřka jisté, že mezilidské vztahy uvnitř koalice jsou už tak nesnesitelné, že ji to dříve či později porazí.

Protože však na předčasných volbách nemá zájem žádná z vládních stran, může to vést k přežívání menšinové vlády se slabým politickým mandátem, ale o to silnějším apetitem ke kšeftování a vlastnímu zajišťování. A to by byla další voda na mlýn nejen levicové opozice, ale i všech zavilých kritiků liberální demokracie v čele s kotlebovci.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.