Velké množství mladých lidí z generace Z (do této generace spadají lidé narození v letech 1995 až 2014, pozn. red.) odchází ze svého zaměstnání už po několika málo měsících. Neodcházejí však na vlastní přání, ale pracovní poměr s nimi ukončí zaměstnavatel.
Tyto závěry vyplynuly ze šetření online platformy Intelligent.com, která se zaměřuje na poskytování nezávislých hodnocení a srovnání amerických škol, studijních programů a kariérních příležitostí. O šetření, kterého se zúčastnilo takřka tisíc vedoucích pracovníků firem v USA, informoval magazín Newsweek.
Šest z deseti zaměstnavatelů přiznalo, že již propustili absolventy, kteří byli přijati teprve letos. Jeden ze sedmi uvedl, že s ohledem na zkušenosti možná příští rok upustí od najímání nových absolventů. Závěry z průzkumu jsou celkově pro mladé celkem zdrcující – výrazně vzrostl skepticismus firem ohledně toho, jak přínosní jsou zaměstnanci z generace Z.
Je však férové dodat, že zaměstnavatelé se nestaví kriticky přímo k mladým lidem, ale spíše k jejich dosavadní přípravě a k tomu, jakou realitu jim představilo formální vzdělávání, tedy střední a vysoké školy. „Mnozí čerství absolventi mohou mít problémy při vstupu do pracovního procesu, protože může nastat obrovský kontrast k tomu, na co byli zvyklí během svého vzdělávání,“ uvedl Huy Nguyen, hlavní poradce pro vzdělávání a rozvoj kariéry Intelligent, stojící za průzkumem.
Podle Nguyena mladí často nejsou připraveni na méně strukturované prostředí, na odlišnou kulturní dynamiku na pracovišti oproti škole a mají jiná očekávání, pokud jde o práci a její náplň. „Ačkoli mohou mít určité teoretické znalosti z vysoké školy, často jim chybí praktické, reálné zkušenosti a měkké dovednosti potřebné k úspěchu v pracovním prostředí,“ podotýká analytik.
Problémem také je, že stereotypy o generaci Z, například že jsou přecitlivělí, líní a nespolupracující, ve výsledku poškozují všechny. Mnozí zaměstnavatelé totiž uvedli, že z těchto důvodů cíleně odmítají zaměstnávat mladé lidi. Ti zaměstnanci, kteří jsou již přijati a pracují, pak na tyto stereotypy naskakují – pokud se o nich tvrdí, že jsou líní, línými se skutečně stanou. To ale ve výsledku firmu utvrdí v přesvědčení, že to, co se o generaci Z traduje, je ve skutečnosti pravda.
Bohužel zkušenosti manažerů s mladými podřízenými opravdu nejsou vždy pozitivní. Zaměstnavatelé nejčastěji uváděli nedostatek motivace u svých nových absolventů (50 procent). Dále 39 procent uvedlo, že mladí mají nedostatečné komunikační dovednosti. Takřka polovina (46 procent) manažerů je přesvědčena, že mladí trpí nedostatkem profesionality, což činí tuto skupinu obtížně zvládnutelnou a ve výsledku nežádoucí.
Generace Z však našla velké zastání u Bryana Driscolla, konzultanta pro lidské zdroje. Tento expert pro Newsweek prohlásil, že obviňovat mladé je nepochopením problému. Ten je totiž jinde, konkrétně ve vzdělávacím systému. „Jako někdo, kdo prošel lety vzdělávání, včetně právnické školy, vám mohu říci toto: vysoké školy nepřipravují studenty na práci v reálném světě. Dnešní vzdělávání klade důraz na teorii nad praxí. Učení o řecké mytologii je samozřejmě fascinující, ale pokud ji nebudete vyučovat tak, aby připravila na efektivní komunikaci v podnikovém prostředí, tak vás to na takové situace prostě nepřipraví,“ má jasno Driscoll.
Expert ale varuje, že se tím dostáváme do zacykleného problému, z něhož se jen složitě hledá cesta ven. „Firmy namísto toho, aby učily nové zaměstnance, co od nich potřebují, je raději propustí s tím, že nejsou připraveni. Je to cyklický problém, který odráží systémové selhání na několika úrovních,“ řekl. Kromě toho, že vyhození pracovníci se následně cítí zneužití a zklamaní, to také brzdí dlouhodobý růst na pracovním trhu.
Podle elitní české headhunterky Dity Sudové, CEO Adamantem HR, je mladá generace skutečně odlišná, třeba i v motivaci pracovat. „Jejich motivace je svoboda, volný čas, více projektů najednou pro více ‚zaměstnavatelů‘, respektive na živnostenský list – je to přece jen forma svobody. A pokud možno bez možnosti kontroly. V klasické pracovní době mezi 9. a 17. hodinou nemají problém nezvednout telefon od kolegů nebo nadřízeného,“ řekla v rozhovoru pro Hrot24. Vyjmenovala však i řadu kladů.
„Tato generace dokáže být velmi flexibilní, tedy přijít na nové místo ze dne na den, nemusíte na ně čekat 2 až 3 měsíce, jako u starších zaměstnanců. Dokážou si to zařídit. Jsou pružnější, do předchozí práce prostě už nepřijdou. Dále bych řekla, že jsou obecně víc kreativní. A rádi budou nabourávat zajeté stereotypy, pořádky, status quo, což se do některých pozic může hodit,“ podotkla zkušená náborářka, jež obsazuje i nejprestižnější manažerské posty pro velké nadnárodní korporace.
V českém prostředí je dlouhodobě vstřícná situace zejména pro zaměstnance. Zamrzlý trh práce, nízká nezaměstnanost pod čtyři procenta a obecně neochota Čechů měnit zaměstnavatele vedou k tomu, že mnohá pracovní místa jsou dlouhodobě neobsazená. Některé firmy tak jsou ochotny vzít kohokoli, kdo má nohy a ruce.
