Na dohled za obcí, kousek za polem se vzrostlou kukuřicí, se táhne silnice, po níž tu a tam projede auto. Silnice kopíruje česko-polskou hranici. Až k ní se mají za pár let dohrabat rypadla polského hnědouhelného dolu Turów. Z Vřesového vrchu, na němž stojí nevelká osada Uhelná, je na obrovskou jámu povrchového dolu dobře vidět. I na stejnojmennou elektrárnu na obzoru.

„Ještě před dvěma lety nebyl důl vidět, jenom elektrárna,“ říká místní obyvatel Milan Starec. Osada je závislá na jediném zdroji pitné vody a ten kvůli těžbě vysychá. S tím, jak se těžební jáma z polské strany přibližuje a prohlubuje, klesá hladina využitelné vody v podzemí. „Už zbývá posledních sedm metrů, což není moc. Do čtyř pěti let můžeme být úplně bez vody,“ konstatuje Starec. Není to jediná věc, která většinu místních obyvatel kvůli rozšiřování dolu Turów trápí.

Starec se s manželkou a dvěma malými dětmi přestěhoval do Uhelné v roce 2015. Vybrali si opravdu příjemné klidné místo, kde končí silnice. Dál už je hranice s Polskem. Většina místních domů má nové fasády a jejich okolí je upravené, pár novostaveb zapadlo do místního koloritu. Malebný kousek země. Starec pochází z nedalekého Liberce, zdejší krajinu velmi dobře zná, pamatuje si také na důl Turów, kde se těžilo uhlí už ­v 19. století. „O Turówu vím od svých deseti let. Když jsme se do Uhelné před šesti lety stěhovali, nikdo nevěděl, že se má přiblížit až ke státní hranici,“ říká.

Když se dostal k těžebním plánům, zděsil se. Rypadla by se měla zastavit jen několik stovek metrů od Uhelné. A to už poměrně brzy – do čtyř let. „Prostě hrozné. Rachot, prach, bordel… Už teď si někdy sedneme venku před domem a je tady z dolu takový rachot, že se radši otočíme a jdeme zase dovnitř,“ stěžuje si. Při setkání s vodohospodáři se navíc dozvěděl, že pokud pokles vody v obecním vrtu, který zásobuje Uhelnou, bude pokračovat současným tempem, za několik let kohoutky vyschnou. Podle zprávy České geologické služby už klesla hladina podzemních vod o desítky metrů. „Voda ubývá brutálně rychle, je to fakt průser,“ konstatuje Milan Starec.

Dnes je předsedou Sousedského spolku Uhelná. Má sice „jen“ šest členů, ale když se před časem například podepisovala petice, která vyzývala českého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby se postavil proti polským záměrům na rozšiřování těžby, podepsalo ji devadesát procent místních.

Najdou se ale i tací, kteří místní protesty proti rozšiřování těžby pokládají za příliš velký humbuk. „My tady bydlíme skoro dvacet let, nám to tady nevadí,“ říká muž ve středních letech, který něco kutí v prostorném stavení přilepeném na rodinný dům. „Voda nám teče a myslím, že poteče i dál. A pokud jde o hluk, slyším víc auta z dálnice než stroje z dolu. Kdyby nás těžba obtěžovala, tak tady nejsme,“ říká muž, který nechce prozradit své jméno.

Tisíce lidí bez vody

Voda nyní z kohoutků teče, ale to neznamená, že poteče také za pár let. Podle českého ministerstva životního prostředí může pokračování těžby v dole Turów vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro třicet tisíc obyvatel Libereckého kraje. Polští technici sice stavějí u hranic obří stěnu, která má odtokům podzemní vody zabránit, ale podle kritiků to moc nepomůže – voda poteče do obří jámy povrchového dolu jinudy, což potvrdila rovněž studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Své o tom vědí třeba mnozí obyvatelé obce Václavice, která leží nedaleko osady Uhelná, kousek dál ve vnitrozemí. Nevelká ves je bez potrubního vodovodu, lidé jsou závislí výhradně na svých studnách. Někteří například musejí prát prádlo u svých rodičů v jiné obci, někteří se myjí v práci, někteří se zbavili koní, protože je nemohli napájet. Starousedlíci vyprávějí, jak v místním Václavickém potoce teklo před lety mnohonásobně více vody než teď.

Tomáš Novák, týdeník HROT

„My vodu ve studni máme, naštěstí tady nad námi je pramen. Ale jsou tady lidé, kteří jsou na tom hůř, jsou opravdu na suchu,“ říká Jiří Duda, který bydlí se ženou Renatou na okraji Václavic ve zděděném domku, který právě rekonstruují. Jenže voda ve studni není pitná, takže si stejně musí vozit zásoby. „Trápí mě ale něco jiného,“ svěřuje se muž. „Jednou za týden je z dolu takový rachot, že nemůžu spát. Víte, mám hornickou školu, myslím, že ten hluk je z úpravny uhlí. To mi opravdu vadí. A když je příznivý vítr, směrem z Polska, cítíme takový těžký vzduch. Ale jsme tady spokojení, tedy až na ten důl.“

Zůstáváme kamarády

Před radnicí v Hrádku nad Nisou, pod nějž Uhelná a Václavice patří, visí vedle městské a české vlajky ještě ta polská, německá a nechybí ani modrá vlajka s hvězdičkami, tedy Evropské unie. A jako by chtěl starosta Josef Horinka potvrdit i slovně, že spory o Turów nic nemění na dlouholetém soužití obyvatel česko-německo-polského pomezí, hned na úvod s úsměvem vystřelí: „Rozhodně se tady nevraždíme!“ Reaguje tím na zprávy z tisku z posledních týdnů, podle nichž údajně v polském příhraničním obchodě s potravinami plivl Polák do tváře českému zákazníkovi. Nebo že se na jedné polské restauraci objevil plakát s českým Krtečkem a nápisem „Čechy neobsluhujeme!!!“.

Tomáš Novák, týdeník HROT

Horinka dodává, že v „protičeské“ restauraci v polském městě Bogatynia, které přímo sousedí s dolem a stojí tam i hnědouhelná elektrárna, nikdy nebyl. „A myslím, že tam nebyl ani nikdo z osmi tisíc obyvatel Hrádku,“ říká. Tvrdí, že on sám žádnou nevraživost, žádný extrém kvůli sporu o Turów nezaznamenal. Uznává ovšem, že mezi Poláky panuje značná nervozita. Důl zaměstnává tisíce lidí, kteří se bojí, že přijdou o práci. Ostatně i majitel „protičeské“ restaurace pracuje na šachtě. Že česko-polské soužití doznalo jistých šrámů, ovšem dokládá například to, že manželka libereckého hejtmana Martina Půty, která je Polka, dostala několik anonymních výhrůžek. Půta je členem týmu, který s polskými představiteli vyjednává podmínky, za nichž by česká strana souhlasila s pokračováním těžby. Polští řidiči také před časem na protest kroužili jednu pracovní směnu na kruhových křižovatkách na česko-německo-polském pomezí, čímž brzdili dopravu.

foto Tomáš Novák, týdeník HROT

Starosta Hrádku uznává, že polský a český pohled na Turów zůstává naprosto odlišný. Poláci tvrdí, že důl sousedům v Česku ani v Německu neškodí. „My ale víme, že nám důl škodí, úbytek vody je jednoznačný, hladina klesá,“ říká Horinka. „Ale řekli jsme si se starostou Bogatyně, že jinak zůstáváme přáteli.“ Starostí k řešení je vedle dopadů povrchové těžby dost. Hrádek nad Nisou leží na drogové cestě, z Polska se sem převážejí prášky obsahující amfetamin, z nichž se tady vaří tvrdé drogy, které se pak vozí třeba do Německa. „Zrovna nedávno tady zásahovka honila po lese jednoho vařiče drog,“ poznamenal Horinka.

foto Tomáš Novák, týdeník HROT

Pavel Baroch

Pavel Baroch

Připomíná, že v místní průmyslové zóně vedle jiných cizinců pracují rovněž Poláci. Na druhou stranu neví o žádném českém dělníkovi, který by jezdil za prací za hranice do Turówa. O běžném sousedském soužití mluví také už citovaný obyvatel příhraničních Václavic Jiří Duda. „Jezdíme do Polska nakupovat a všechno v pohodě,“ říká. Poláci se zase jezdí koupat do jezera Kristýna, což je bývalý lignitový lom. „Někdy se u piva sejdeme my, Němci i Poláci. Jsme jedna banda,“ dodává Duda.

Zaplaťte vodovod

Jak by si starosta Josef Horinka představoval, aby spor o Turów skončil? „Je to vyšší hra, které se neúčastníme,“ říká. Z jeho pohledu by ale polská strana měla v prvním kole zaplatit vodovody v Uhelné a Václavicích. Ostatně při česko-polském vyjednávání o podmínkách provozu Turówa byla na stole více než miliardová kompenzace pro obyvatele Libereckého kraje. Jenže zkraje října jednání zkrachovala a teď se čeká, co bude po českých sněmovních volbách. Podle starosty Horinky by finanční příspěvek z polského dolu nebyl od věci. „Celou dobu jsou kompenzace pro nás nulové,“ říká Horinka. Bogatynia podle něj peníze dostává, ale kolik, to mu tamní starosta nikdy neřekl.

Milan Starec z Uhelné poznamenal, že o novém vodovodu, který by se napojil na liberecké potrubí, se sice hovoří roky, ale pořád se nic neděje. Voda je přitom už nyní občas problém. Stačí, když má třeba několik domácností v jednu chvíli velkou spotřebu, a hladina z obecního vrtu klesne pod využitelnou úroveň. Než se zdroj znovu naplní, voda není. „Je to opravdu hodně nepříjemné, když otočíte kohoutkem a nic neteče,“ svěřuje se Starec.

Rád by, aby polská těžba nezhoršila život v Uhelné. „Je to tady opravdu hezké a my chceme, aby to tady tak zůstalo,“ říká Starec. Ukáže rukou směrem k povrchovému dolu a pak jí pomalu jede doprava. „Ať se těží tím směrem, na východ, a nepřibližuje se to k českému území,“ navrhuje. A doufá v dobrý konec: „Nedávno mi jeden polský obchodní partner říkal, že je to na dobré cestě. Ne všichni Poláci souhlasí s rozšiřováním dolu.“ ×

Česko-polský spor o Turów

Listopad 2019

České ministerstvo životního prostředí vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko České republiky k záměru „Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów“. Byl to výsledek mezistátního procesu posuzování vlivu těžby (EIA), který trval od roku 2015.

Březen 2020

Polská vláda prodloužila společnosti PGE těžební koncesi v Turówu do roku 2026.

Únor 2021

Česká republika zažalovala Polsko u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování těžby uhlí v dole Turów.

Duben 2021

Polské ministerstvo životního prostředí povolilo provozovateli dolu, firmě PGE, těžbu až do roku 2044.

Květen 2021

Soudní dvůr EU nařídil Polsku, aby okamžitě pozastavilo těžbu, než bude vynesen rozsudek na základě žaloby ČR. Polsko rozhodnutí neuposlechlo, hnědouhelná elektrárna Turów je pro něj významným zdrojem elektřiny.

Září 2021

Evropský soudní dvůr vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu. Podle posledních dostupných informací polská vláda pokutu neplatí.

Říjen 2021

Zkrachovala česko-polská jednání o podmínkách pokračování těžby. Hlavním sporným bodem byla délka trvání smlouvy, po kterou ji nebude možné ani jednou stranou vypovědět. Česká strana požadovala, aby to bylo po celou dobu těžby, Polsko bylo údajně ochotné přistoupit jen na několik let.

Listopad 2021

Soudní dvůr EU začne projednávat žalobu ČR proti rozšíření dolu Turów.