V kauze Turów nevyhrál nikdo. Obětováni byli lidé z hraničních obcí
O tom, že polský důl přestane komplikovat život lidí v Česku, lze vážně pochybovat. Stejně tak, že v silách Petra Fialy bylo dosáhnout víc.
redaktor
Na klíčových detailech kontroverzní dohody o dalším provozu hnědouhelného dolu Turów se premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki dohodli až na poslední chvíli. Na pětileté trvání smlouvy a odškodnění ve výši 45 milionů eur, tedy o pět milionů méně, než předjednal bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec, kývl podle informací týdeníku Hrot právě až Fiala.
Krátká platnost smlouvy, nízká cena za zničení životního prostředí na české straně hranice a také vážné pochybnosti o funkčnosti podzemní stěny, která má zabránit odtokům podzemní vody, jsou hlavními výtkami četných kritiků uzavřeného kontraktu. Zvlášť když vše nasvědčovalo tomu, že veškeré trumfy byly na české straně.
Faktem však je, že pro Polsko byla i pětiletá doba trvání smlouvy naprosto nepřijatelná a s arogantním přístupem, s jakým se země zatím k problému jménem Turów stavěla, hrozilo, že Česko nedostane odškodnění vůbec žádné, pokud by situace ještě více eskalovala.
Ani Morawiecki si přitom neodnesl z nejvážnějšího mezinárodního sporu posledních let žádné oslnivé vítězství, kterým by se mohl chlubit. „Dohoda je v Polsku poměrně hodně kritizována. Hlavní výtka je, že Poláci zaplatí moc peněz, že se to dalo vyřešit dřív a dalo se to vyřešit levněji,“ říká Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Vzájemnou dohodu tak lze hodnotit jako kompromis bez vítězů, v jehož rámci byli obětováni obyvatelé příhraničních obcí, kterým Turów znepříjemňuje a bude znepříjemňovat život.
Více o tom, co dohoda o Turówu obsahuje a k čemu povede, si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 14. února 2022.