Hrot24.cz
Rybí moučka s drůbeží příchutí

Shutterstock.com

Rybí moučka s drůbeží příchutí

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský odhalil v průběhu léta hned tři případy krmiv říznutých drůbežími kostmi. Také u firmy z holdingu Agrofert.

Jan Brož

Jan Brož

redaktor

Rybí moučka se nezřídka využívá jako krmivo pro slepice. Díky dostatku živočišných bílkovin jde mezi chovateli o zaručený tip, jak předejít oštipování slepic neboli nežádoucímu kanibalismu. Zjištění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) paradoxně ukazují, že jejím podáním slepicím může ke kanibalismu naopak docházet. 

Kontroloři odhalili v průběhu léta u třech dodavatelů rybí moučku s obsahem suchozemských živočichů. Šlo o výrobce krmiv pro domácí zvířata Vafo Praha, známého především značkou Brit, ZZN Pelhřimov z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše a výrobce krmiv pro hospodářská zvířata Tekro. Laboratorní testy ukázaly, že surovina ve všech případech obsahovala drůbeží kosti.

Podle zástupce vedoucího služebního úřadu a ředitele Sekce zemědělských vstupů Miroslava Floriána odebírá ÚKZÚZ ročně zhruba 20 vzorků rybí moučky, přičemž nedostatky objevil v posledních pěti letech jen v osmi případech.

Florián zároveň upozorňuje, že rybí moučka se posuzuje podle toho, zda obsahuje tkáně přežvýkavců, či nepřežvýkavců. V prvním případě jsou podmínky kvůli riziku BSE velmi přísné a taková moučka by musela být okamžitě stažena z trhu. Takový případ však ÚKZÚZ nezachytil žádný. 

U nepřežvýkavců, což jsou i poslední zjištění, se moučka posuzuje podle podílu tkáně na celkovém obsahu. Nejnovější zjištění ústav vyhodnotil jako méně závažné a moučku jako nejakostní. „Pokud se jedná o stopové množství částic, ÚKZÚZ hodnotí krmnou surovinu jako nejakostní, neboť s vysokou pravděpodobností byla pouze kontaminována během přepravy v distribuční síti. Takováto kontaminace sice v principu není povolena, ale riziko, které s sebou nese, je prakticky nulové,“ vysvětluje Florián. 

Pokud by cizí tkáně bylo v krmivu příliš, šlo by naopak o falšování. Takové případy zaznamenal ÚKZÚZ v průběhu pěti let dva. „Nejednalo se však o přítomnost živočišné moučky, ale o významný podíl řepky, respektive kukuřice,“ uvedl Florián.