Důstojníci ukrajinské armády si stěžují, že je situace na frontě stále kritičtější. Pokud se ruští generálové rozhodnou podniknout ofenzivní útok, jen těžko jej budou zastavovat. Alespoň v tomto duchu se vyjadřovali pod podmínkou anonymity pro web Politico.

Situaci bojových jednotek kromě nedostatku vlastní munice v posledních týdnech zásadně zhoršila i nová ruská taktika používání klouzavých pum, které dokážou zničit prakticky jakékoliv obranné pozice ukrajinských obránců. Po klouzavé pumě FAB-1500 o hmotnosti 1500 kilogramů pak zůstane v zemi jen patnáctimetrový kráter.

Bomby odpalují ruské stíhačky ze vzdálenosti sedmdesáti kilometrů, takže je mimo ukrajinské možnosti je ničit. I proto se ukrajinští velitelé obávají, že obranné linie fronty, jež je více než tisíc kilometrů dlouhá, jsou stále křehčí.

Důstojníci vyvrací i často opakovanou mediální zkratku o tom, že je vedení ruské armády neschopné a pouze dokáže do útoku vrhat velké počty vojáků proti dobře připraveným obráncům bez ohledu na vlastní ztráty. „Nevěřte humbuku o tom, že pouze posílají vojáky do mlýnku na maso, abychom je pobili. Maximalizují dopad svého nadřazeného počtu, ale také se učí a zdokonalují,“ otevřeně přiznal jeden z ukrajinských velitelů.

Účinnost západních zbraňových systémů se tak v průběhu války neustále snižuje, protože se nepřítel umí přizpůsobit. „Úspěšně jsme použili střely Storm Shadow a SCALP, ale jen na krátkou dobu. Rusové je neustále studují. Nedávají nám druhou šanci,“ vysvětlil ukrajinský obránce. Západní spojenci podle něj dodávají zbraně často pozdě a v nedostatečném množství.

Platí to také o plánované dodávce amerických stíhaček F-16, které by mohlo ukrajinské letectvo použít na frontě od léta. To ale už možná bude pozdě. „Každá zbraň má svůj správný čas. F-16 byly potřeba v roce 2023, ale nebudou vhodné v roce 2024,“ řekl jeden z vyšších důstojníků. Podle něj už Rusové cvičí na Krymu, jak tyto stárnoucí americké stroje ničit pomocí protiletadlových systémů S-400.

Kritika ale směřuje i do vlastních řad, zejména k prezidentovi Volodymyru Zelenskému a novému šéfovi armády Oleksandru Syrskému. Armáda totiž potřebuje velké množství nových vojáků, kteří chybí hlavně v jednotkách v prvních liniích.

Odvolaný šéf generálního štábu Valerij Zalužnyj už v prosinci vyzval k mobilizaci půl milionu vojáků, aby bylo možné se ruské přesile bránit. Syrskyj ale nyní tvrdí, že vojáků bude potřeba méně. Podle jeho podřízených tím ale jde na ruku politické objednávce z okolí prezidenta, protože povolávat mladé muže je krajně nepopulární.

Hlava státu nicméně po deseti měsících otálení podepsala výnos, který nařizuje povolat i muže ve věku 25 až 27 let, kterých se zatím přímo mobilizace netýkala. Výcvik ale trvá alespoň čtyři měsíce, aby nováčci nebyli v ostrých bojích jen do počtu. „Nemáme jen vojenskou krizi, ale i politickou. Rusko shromažďuje zdroje a bude připraveno zahájit velký útok kolem srpna a možná i dříve,“ lakonicky shrnul mizerné vyhlídky ukrajinských bojovníků jeden z velitelů.