Největší americká banka JPMorgan Chase se bude muset pravděpodobně rozloučit s částkou 439,5 milionu dolarů (10,3 miliardy korun), které drží v Rusku. Zabavení této sumy nařídil petrohradský arbitrážní soud na základě žaloby ruské státní banky VTB, která má zhruba stejně velký obnos blokován ve Spojených státech na základě uvalení amerických ekonomických sankcí proti Rusku.

Ukazuje se, že západní firmy na ruském trhu pociťují dopady ruských protiopatření ještě dlouho poté, co se rozhodly jej opustit po únoru 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Když Washington uvalil sankce na VTB, kterou vlastní ruská centrální banka, musel finanční dům JPMorgan přesunout prostředky ruské banky, které měla u americké největší banky, na samostatný vázaný účet. A z něj nelze vybírat kvůli americkým sankcím finanční prostředky.

Na oplátku tak banka VTB, jež slouží hlavně ruským firmám pro financování obchodů v zahraničí, v žalobě argumentovala, že se JPMorgan snaží opustit Rusko a odmítne platit jakékoliv kompenzace. Proto ruský soud vyhověl žalobě a zabavil odpovídající částku drženou americkou bankou v Rusku.

Banky ze Spojených států JPMorgan a Goldman Sachs už na jaře 2022 oznámily, že opustí ruský trh. Jejich operace v Rusku byly jen nepatrným zlomkem jejich globálního působení. Už v té době odborníci varovali, že takzvaný exit z ruského trhu nebude jednoduchou ani rychlou záležitostí.

Ruský prezident Vladimir Putin totiž vydal speciální dekret, který neumožňuje odchod zahraničních firem ze země bez posvěcení Kremlu. Ze 45 zahraničních finančních domů, které v Rusku působily, dostalo souhlas opustit místní trh jen sedm. Rusko také zakázalo akcionářům z „nepřátelských zemí“, mezi které patří i Spojené státy, vybírat své dividendy.

Ruské soudy v posledních dvou letech v řadě případů rozhodly o zabavení majetku zahraničních firem. Například německá automobilka Volkswagen přišla o majetek v hodnotě 204 milionů dolarů (4,8 miliardy korun) kvůli soudnímu sporu s bývalým ruským partnerem Gaz Group.

Německý koncern později dostal povolení odprodat svá aktiva, včetně továrny v Kaluze, ruskému prodejci aut Avilon. Cena měla činit 125 milionů eur (3,2 miliardy korun). Jiné automobilky, jako francouzský Renault nebo japonský Nissan, mohly opustit trh jen za symbolickou cenu jednoho rublu, respektive eura.

Na ruském trhu ale stále řada zahraničních firem ze zemí, které na Putinovo Rusko uvalily sankce, zůstává. V případě bankovního sektoru to je například americká Citigroup, italská UniCredit nebo rakouská Raiffeisen Bank.

Posledně jmenovaná finanční instituce byla nedávno kritizována za to, že své aktivity na ruském trhu neutlumuje, ale naopak vypisuje konkurz na nová pracovní místa a najímá další zaměstnance. Rakouský finanční dům přitom opakovaně slíbil, že své podnikání na ruském trhu ukončí.