Pokud nejsilnější ekonomiky světa G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA a zástupci EU) zmrazí zahraniční aktiva ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů, pak Kreml přistoupí k odvetným krokům a totéž udělá se západními aktivy v Rusku. S tímto ruským „závazkem“ přišel mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov.

Podle ruské státní tiskové agentury RIA se Putinova federace nebude zdráhat zabavovat, jinými slovy znárodňovat, majetek, který na ruském území ještě patří západním státům a jejich firmám. Podle ruských zdrojů mají přímé investice zemí G7, Austrálie a Švýcarska hodnotu nejméně 288 miliard dolarů. Navíc by se částka mohla navýšit o finanční prostředky obyvatel „nepřátelských zemí“, kteří drží v ruských bankách v přepočtu další jednotky miliard dolarů.

Je to tedy dostatek prostředků na to, aby si Rusko kompenzovalo případné zmrazení majetku ruské centrální banky v zahraničí. Jak ale upozornil server Business Insider, ruská čísla nelze nezávisle ověřit.

Putinovo Rusko operuje následujícími čísly. Pokud by přistoupilo k zabavování majetku, bolelo by to nejvíce země Evropské unie. Celkem mají firmy unijních států aktiva v Rusku v objemu 223,3 miliardy dolarů. Na Kypr, kde žije velké množství Rusů a mají také kyperské pasy, připadá 98,3 miliardy dolarů. Na druhém místě je Nizozemsko (to zase platí za globální daňový ráj), jež má v Rusku aktiva v objemu 50,1 miliardy dolarů. Následuje Německo (17,3 miliardy dolarů), Francie (16,6 miliardy dolarů) a Itálie (12,9 miliardy dolarů).

Významným investorem je rovněž Švýcarsko s aktivy 28,5 miliardy dolarů. Na americké firmy připadá 9,6 miliardy dolarů, na Spojené království 18,9 miliardy. Kanada by mohla přijít o 2,9 miliardy dolarů, Japonsko o 4,6 miliardy.

Iniciativa západních spojenců Ukrajiny Putina a jeho věrchušku doslova rozzuřila. Myšlenku, že by zahraniční ruská aktiva byla použita na obnovu válkou zdevastované Ukrajiny, označil Peskov za „přímou krádež“.

Na druhou stranu, na Západě panují obavy, jakým způsobem legalizovat zabavení aktiv ruské centrální banky, jež má v zahraničních trezorech. Část odborníků na mezinárodní právo varuje před tím, že by bezprecedentní krok Západu mohl podkopat důvěru v globální finanční systém. A v konečném důsledku by to mohlo u řady investorů, zejména v Asii, podkopat důvěru v americkou i evropskou měnu, jež pro řadu států slouží jako rezervní měna.

Kreml zase už nyní fakticky blokuje odchod západních společností z ruského trhu. Pokud jej schválí, musí se západní firmy smířit se značnými ztrátami. Podmínky, které jsou výhodné pro ruskou stranu, určuje osobně ruský diktátor, napsaly na konci loňského roku The New York Times.