Od roku 2027 budou muset výrobci pohonných hmot nakupovat emisní povolenky, což výrazně zdraží benzin a naftu. Do roku 2031 by to mohlo být až o 14 korun za litr.
Od roku 2027 budou muset výrobci pohonných hmot nakupovat emisní povolenky, což výrazně zdraží benzin a naftu. Do roku 2031 by to mohlo být až o 14 korun za litr.
Obce dostávají peníze daňových poplatníků proto, aby je použily pro svůj rozvoj, a ne aby jim ležely na mizerně úročených účtech v bance.
Obce dostávají peníze daňových poplatníků proto, aby je použily pro svůj rozvoj, a ne aby jim ležely na mizerně úročených účtech v bance.
Začínající firmy soustředěné na umělou inteligenci zvrátily trend slábnoucího financování v Silicon Valley. V druhém letošním čtvrtletí získaly téměř polovinu všech nových startupových investic.
Začínající firmy soustředěné na umělou inteligenci zvrátily trend slábnoucího financování v Silicon Valley. V druhém letošním čtvrtletí získaly téměř polovinu všech nových startupových investic.
Ruská průzkumná loď objevila ohromné zásoby ropy v oblasti Antarktidy. Má to ale dva háčky. Jednak je těžba v této oblasti zakázána mezinárodními smlouvami a za druhé se ložiska nacházejí v části neobydleného kontinentu, který si nárokuje Británie.
Rusko se chlubí, že našlo obrovské zásoby ropy. Má se jednat o ložiska, která obsahují až 511 miliard barelů ropy, což je zhruba desetinásobek objemu, který se za posledních pět dekád vytěžil v Severním moři.
Zásadní komplikace pro zahájení těžby nicméně spočívá v tom, že se ložiska černého zlata nenacházejí na území Ruské federace, ale ve Weddellově moři, což je antarktické území, které si nárokuje Spojené království. Také proto ruský objev fosilního zdroje řeší Dolní sněmovna britského parlamentu. Mezi částí zákonodárců dokonce panují obavy, že by se Moskva mohla pokusit území násilně obsadit.
Americký odborník na geografii Saleem Ali v časopise Forbes varoval, že průzkum fosilních zdrojů v celé oblasti Antarktidy může ohrozit dosud poklidnou mezinárodní vědeckou spolupráci. Obává se, že by Rusko mohlo začít prosazovat své nároky silou.
Celý kontinent se stává dostupnějším kvůli vyšší teplotě a tání ledovců. Mimo jiné to znamená, že je ve hře potenciální těžba rozsáhlého nerostného bohatství. Od začátku 20. století si postupně formou výsečí se středem na jižním pólu nárokuje území na ledovém kontinentu sedm zemí: Spojené království, Nový Zéland, Francie, Norsko, Austrálie, Chile a Argentina.
Antarktická smlouva uzavřená v roce 1959 ale zakazuje další územní nároky jiných států, zakazuje také vojenské využití kontinentu a naopak podporuje mírovou vědeckou spolupráci.
Ruské ropné nájezdy, jak napsal Ali, už přiměly Chile, aby upozornilo svou armádu na možnou vojenskou konfrontaci a na své antarktické základně uspořádalo bezpečnostní schůzku. Britský profesor geopolitiky Klaus Dodds na Royal Holloway University uvedl, že se ruské průzkumné lodi primárně nezaměřují na vědecký výzkum, ale na průzkum a případnou těžbu nerostných surovin.
Antarktický smluvní systém je podle odborníků velmi křehký a bude složité jej vynucovat, pokud by některý stát Antarktickou smlouvu porušil (podepsal ji také Sovětský svaz).
O nárocích na nerostné suroviny z ledového regionu hovořil například i bývalý malajský premiér Mahathir Muhammad, který v OSN prohlásil, že kontinent má být přístupný i chudým zemím, nejen vědcům z bohatých zemí.
