Česká republika rozehrála největší ruskou ruletu v novodobé historii země. Ač na řadu otázek stále chybějí odpovědi, je jasné, že akce ruské vojenské rozvědky GRU v muničním skladu ve Vrběticích postavila české politiky do role, ve které nesmějí zklamat. A výsledek byl ke konci minulého týdne snad až překvapivě uspokojivý. Minimálně proto, že se z našich vrcholných představitelů nenašel nikdo, kdo by kremelskou agresi vyloženě bagatelizoval, a dokonce i prezident Miloš Zeman se v prvních dnech držel stranou. Kreml se přitom snaží falešnými zprávami, propagandou a ekonomickým nátlakem Česko dlouhodobě rozložit.

Reakce české vlády – tedy alespoň do uzávěrky tohoto vydání Hrotu – byla pozoruhodně svéprávná a ve čtvrtek při sledování tandemu Babiš – Hamáček mohli občané zažít něco vzácného: nemuseli se za ně stydět. Trvání na návratu českých diplomatů do Moskvy, respektive na redukci počtu ruských diplomatů (čti agentů všeho druhu, kteří z Prahy obsluhovali většinu Evropy), bylo zcela namístě. Cesta k tomuto důstojnému výsledku byla nicméně trnitá a zůstala po ní řada nejasností a podivných souběhů událostí. Nevyhnuli jsme se – v podmínkách této vlády snad až typické – ani pachuti trapnosti. Namátkou: náhlá výměna ministra zahraničí na přání prokremelské hradní kliky, Hamáčkova hra na odlet do Ruska kvůli vakcíně Sputnik V a její následné rušení, svolávání summitu Ruska a USA do Prahy či neschopnost prosadit na konferenci ministrů zahraničí EU společné stanovisko ke skandálu. Nejdůležitější události „vrbětické aféry“ jsme shrnuli v komentovaném přehledu.

7. DUBNA

Kolotoč začíná

Informace o zapojení Rusů do výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích se dostává k politikům. Od sedmi ráno jedná výbor pro zpravodajskou činnost, který slouží coby stálá pracovní skupina Bezpečnostní rady státu, a první informace zazní právě tam. Vědí o ní jak premiér Andrej Babiš, tak vicepremiér Jan Hamáček. Ten to ovšem popírá.

11. DUBNA

Petříček končí

Ministr zahraničí Tomáš Petříček se na schůzce s předsedou strany Janem Hamáčkem dozvídá o svém konci ve vládě. Petříček předtím vyzval Hamáčka na sjezdu ČSSD k souboji o předsednické křeslo a prohrál. O změnu v čele ministerstva dlouhodobě usiloval prezident Miloš Zeman kvůli Petříčkovu odměřenému přístupu k Rusku a Číně. Petříčka dočasně nahrazuje právě Hamáček. Zpětně se Petříčkův odchod jeví jako úlitba prezidentovi Miloši Zemanovi, aby se zdržel hlasité kritiky Babišovy vlády, až odvolá 18 ruských diplomatů. Petříček později přiznal, že v době svého odvolání o kauze Vrbětice už věděl.

12. DUBNA

Hamáček letí do Ruska

Ministr vnitra Jan Hamáček oznamuje, že zřejmě poletí do Ruska jednat o nákupu vakcíny Sputnik V, protože je pověřeným ministrem zahraničí. O dva dny později jsou k dispozici přesnější informace: V Moskvě se setká s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. Garde má Hamáčkovi dělat předseda slovenského parlamentu Andrej Danko, který zprostředkoval nákup Sputniku V pro svou zemi, načež tam padla vláda.

14. DUBNA

Summit v Praze

Vicepremiér Hamáček pověřil české velvyslance ve Spojených státech a v Rusku, aby nabídli Prahu jako místo možného setkání prezidentů obou zemí Joea Bidena a Vladimira Putina. Jednání na území třetího státu navrhl Putinovi Joe Biden. Stejně jako cestu do Ruska Hamáček akci plánuje s vědomím, že ruské tajné služby prováděly nebezpečné akce na českém území a že informace může být brzy venku.

16. DUBNA

Hamáček nikam neletí

Hamáček do Ruska nepoletí. Oficiálním zdůvodněním je jeho nutná účast na pondělním jednání vlády. Cestu mu ale údajně zatrhl Andrej Babiš. Hamáček měl odcestovat v pondělí 19. dubna. Už od pátku ale Hamáček s Babišem znají celou pravdu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchů ve Vrběticích. Informaci dostávají k dispozici ve večerních hodinách a druhý den ráno ji předávají prezidentu Zemanovi. Ten jim vyjadřuje podle Babišova tvrzení plnou podporu.

17. DUBNA

Je to venku

Hamáček s premiérem oznámili vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády. Šlo o důstojníky dvou ruských tajných služeb SVR a GRU. Vláda k vyhoštění přistoupila kvůli podezření ze zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku v říjnu a prosinci 2014. Policie zároveň vyhlašuje pátrání po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Podle fotek je zřejmé, že jde o Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, kteří na jaře 2018 otrávili v britském Salisbury novičokem exagenta Sergeje Skripala.

18. DUBNA

Hrdina nové fronty

Plánovaná cesta do Moskvy byla podle Hamáčka jen zastírací manévr. Ve skutečnosti nechtěl vzbudit pozornost, když z Ruska povolal českého velvyslance Vítězslava Pivoňku. Mělo to prý vypadat jako koordinační schůzka, ale v reálu šlo o to, aby ho připravil na události nadcházejících dnů. Premiér Babiš ovšem Hamáčkovu verzi nepotvrdil a pouze zopakoval, že mu cestu nedoporučil. Hamáček trvá na své verzi a Babišovi vzkázal, že se mu vyjádření o nedoporučení cesty do Moskvy nepovedlo a byla to chyba. Podle bývalého velvyslance v Moskvě Petra Koláře Hamáčkova verze kulhá, jeho kroky byly neprofesionální a selhal špatným odhadem situace.

Ruská odveta

Rusko vyhošťuje 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě. Akci české strany označuje za provokaci, poklonkování Američanům a pokračování protiruských akcí, které Česko podniklo v minulých letech. Andrej Babiš o den později označuje vyhoštění dvou desítek lidí za nepřijatelné a neadekvátní. Česko prý zváží další odvetu.

19. DUBNA

Útok na zboží

Podle českého premiéra nebyly výbuchy v roce 2014 státní teroristickou akcí. Babiš si za prohlášení vysloužil kritiku, protože ho zúžil na útok na zboží bulharského podnikatele se zbraněmi. Později se ukazuje, že šlo o Emiliana Gebreva. Vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích byl materiál určený právě k převozu do Bulharska a že při druhém vrbětickém výbuchu už neměl být na českém území. Objevují se i spekulace, že zbraně měly mířit na Ukrajinu. Gebrev nicméně uvedl, že v době výbuchu a alespoň rok poté neměl materiál opustit sklad. Podle bulharských médií jeho firma EMCO podepsala v roce 2014 s ukrajinskou vládou kontrakt na dodávky dělostřelecké munice. Sám Gebrev měl v minulosti také čelit pokusu o zabití. Ruští agenti/diplomaté v tento den také opouštějí Prahu. Babiš se za pár dní za svůj výrok o zboží omluvil.

Rusové přijdou o soutěž na Dukovany

Vláda vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany ruskou společnost Rosatom. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že ministři schválili usnesení, že bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států. Praha chce osekat ruskou ambasádu

Rada pražského magistrátu chce, aby Rusko jeden z pozemků u velvyslanectví v Bubenči dalo k užívání Pražanům. Formálně je ve vlastnictví státu, Rusko ho užívá od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Pozemek má půl hektaru a vyrostlo na něm pět bytových domů, ty jsou ve vlastnictví Ruska. Rada také požádala vládu, aby sebrala velvyslanectví parkovací místa, prý jich má nadbytek oproti počtu, který užívá Česko v Moskvě.

21. DUBNA

Kreml dostává ultimátum

Funkce ministra zahraničí se ujal Jakub Kulhánek, mimochodem v minulosti působil jako externí konzultant v čínské společnosti CEFC Europe. Ruskému velvyslanci kvůli Vrběticím oznámil, že dává Kremlu čas do čtvrtka 22. dubna do 12.00, aby umožnil návrat všech vyhoštěných českých diplomatů zpět na Velvyslanectví České republiky v Moskvě.

V opačném případě rozhodne o dalším snížení počtu pracovníků na ambasádě Ruské federace v Praze, aby odpovídal současnému stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. S postupem prý souhlasil prezident i předseda vlády. Česká vláda zároveň připravila už šestý pokus o jmenování šéfa BIS Michala Koudelky generálem. Jmenování musí schválit prezident, ten to ale vždy odmítl. Koudelku dlouhodobě kritizoval a chystal naopak jeho sesazení.

Europarlament stojí za Českem

Předsedové hlavních politických skupin v EP vyzvali ke společnému evropskému postupu kvůli operaci ruské GRU ve Vrběticích. „Útok, do něhož se proti obyvatelům jakéhokoli členského státu Evropské unie zapojila ruská zpravodajská služba GRU, musí být vnímán jako vážný útok na celou EU,“ shodli se lídři. Prohlášení bylo iniciativou českých europoslanců (vyjma SPD a KSČM). Jan Hamáček, který byl ještě v pondělí ministrem zahraničí, nic podobného na videokonferenci ministrů zahraničí EU neprosadil. Podle jeho verze žádost o prohlášení nebo vypovězení ruských špionů z evropských ambasád šéf unijní diplomacie Josep Borrell nepochopil.

22. DUBNA

Bylo Česko jediné?

Bulharští poslanci grilují odcházejícího premiéra Bojka Borisova. V zemi došlo k výbuchům v muničních skladech v letech 2013, 2014, 2016, 2018 a 2020. Poslanci se ptají, zda za výbuchy také nestály cizí rozvědky jako v případě Česka. Ruské ministerstvo zahraničí také reagovalo na krok české strany. Ústy mluvčí vzkázalo, ať si Praha nechá ultimáta pro jednání v NATO.

Ministr v NATO

Kulhánek mimořádně vystupuje na šifrovaném online jednání Severoatlantické rady, nejvyššího orgánu NATO. Společně s ním šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka popisuje, co se přesně ve Vrběticích stalo. NATO poté Česko podpořilo prohlášením: „Spojenci vyjadřují hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko nadále provádí v euroatlantickém prostoru, a to i na území Aliance, a jsou plně solidární s Českou republikou.“ Kulhánek také hledá podporu pro chod velvyslanectví v Moskvě. Počítá, že Rusové vyhostí všechny české diplomaty, protože razantní snížení plánuje i on na české straně. Ministr zahraničí následně oznámil, že zastropuje počet diplomatů na současném stavu české ambasády v Moskvě. Na české ambasádě v Moskvě pracuje podle ministerstva zahraničí aktuálně pět diplomatů a 19 administrativně-technických pracovníků. Rusko dostalo čas na stažení svých lidí do konce května. S agendou mají Česku v Moskvě pomoci Němci nebo Slováci. Kulhánek také jednal se šéfem německé diplomacie Heikem Maasem.

Pokud by skutečně došlo k trvalé redukci personálu ruské ambasády v Praze, bude to přinejmenším dočasně pro ruské tajné služby značná nepříjemnost. Asi si nelze dělat iluze o tom, že by z Prahy najednou zmizeli všichni ruští agenti, ale ti nejdůležitější najednou přijdou o diplomatické krytí. 

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.