Vladimir Putin se snaží vyvolat dojem, že za agresivní válku na Ukrajině, která měla trvat tři dny, nemůže on sám, ale západní země, které údajně chtějí současné Rusko zničit. Proto po téměř sedmi měsících, kdy se Ukrajinci statečně brání za pomoci západních zbraní, oznámil ruskému národu, že mobilizuje všechny rezervisty, kteří mají vojenské zkušenosti. Mělo by se jednat o 300 tisíc lidí.

Poslední Putinův manévr přichází v době, kdy ruská armáda ustupuje na východě i jihu země a v ohrožení je i Krymský poloostrov. Rusko navíc plánuje uspořádat na dobytých územích referenda o připojení k Ruské federaci. To je vnímáno tak, že by Moskva mohla konflikt vyhrotit a použít chemické, biologické, nebo dokonce jaderné zbraně.

Americký generál Ben Hodges, jenž byl vrchním velitelem amerických sil v Evropě v letech 2014 až 2017, nicméně tvrdí, že Rusko na frontě mobilizací nezvrátí současné poměry. Pro vojáky totiž nemá výzbroj ani výstroj, bude také nějakou dobu trvat, než budou naverbováni a projdou – byť krátkým – výcvikem. Největším problémem ale bude jejich bojová morálka. Rusové na Ukrajině nechtějí zbytečně umírat.

Hodges už před oznámením Putina uvedl, že mobilizace „pouhé“ stovky tisíc vojáků bude pro Rusko znamenat zásadní logistický problém. Už nyní vojáci, kteří slouží na Ukrajině, pořádají sbírky na helmy, neprůstřelné vesty, lékárničky, noční vidění. Aby mělo posílení jednotek z vojenského hlediska smysl, potřebují nováčci několik měsíců na to, aby byli na frontě něco platní. V opačném případě bude většina z nových sil zabita, zajata nebo dezertuje. 

Putin žije v paralelní realitě

Putin výhrůžkami vůči Západu a „pohádkami“ o usilovné snaze západních zemí zničit Rusko žije podle deníku The Guardian v paralelní realitě, protože to byl právě on, kdo rozhodl o „speciální vojenské operaci“ s cílem rychle svrhnout režim v Kyjevě. Hrozby o použití jaderných zbraní považuje britský deník za pouhé blufování, jako už tomu bylo mnohokrát v posledních sedmi měsících.

Částečná mobilizace ale bude mít praktické dopady na vojáky nasazené do bojů. Všem vojákům, kteří mají smlouvu například na tři měsíce, se kontrakt automaticky prodlužuje prakticky na dobu neurčitou (po dobu trvání mobilizace).

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu slíbil, že se mobilizace nebude týkat těch, kteří sloužili v armádě jako běžní branci nebo studenti a nemají další vojenské zkušenosti. Povolaní rezervisté mají projít ještě dalším výcvikem. Šojgu dodal, že Rusko má obrovské zdroje a může do zbraně nasadit 25 milionů svých občanů.

Poroste tlak na vítězství

Mobilizace také ukazuje, že se Putin dostal pod tlak – zejména od ruských nacionalistů a blogerů –, protože stále opakoval, že speciální operace jde podle plánu a že Rusko nijak neoslabila. Bývalý britský velvyslanec v Rusku Tony Brenton dodal, že ruský diktátor s mobilizací dlouho váhal, protože se obával dopadů na ruské veřejné mínění.

Nyní ale vyslyšel výzvy generálů, že bez dostatečného počtu vojáků není možné udržet frontovou linii o délce tisíce kilometrů. Pokud ale Rusko přizná, že je v opravdové válce, bude růst tlak veřejnosti, aby Kreml válku vyhrál. 

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak reagoval, že mobilizace byla předvídatelným krokem a ukáže se jako extrémně nepopulární opatření v ruské společnosti. Navíc dokazuje, že Kreml ve válce prohrává a ekonomicky jej drtí i západní sankce. Proto veškerou vinu „hází“ na Západ. 

Americký generál Hodges vyjádřil naději, že Putin není zatím natolik šílený, aby jaderné zbraně skutečně použil. Nicméně i americký prezident Joe Biden a jeho tým poradců musí přemýšlet nad variantou, že Rusko zbraně hromadného ničení v konfliktu s Ukrajinou nasadí.

Použití jaderných hlavic by z vojenského hlediska Rusku nic nepřineslo, zamořená území by ruští vojáci nemohli obsadit. Navíc by to znamenalo, že se do války musí přímo zapojit i Spojené státy. Tomu chce vedení ruské armády zabránit, už nyní má obrovské problémy vést bojové operace proti ukrajinským obráncům.