Vyšší zdanění velkých bytů by zasáhlo mnoho důchodců, především vdov. Ty sice mají drahý byt, chybí jim ale hotovost.

Tomáš Novák týdeník HROT

Pusťte nás na ně, zvýšíme daně

Piráti objevili recept, jak si nápady na vyšší zdanění majetku u voličů před volbami pěkně „zavařit“.

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník

hlavní analytik

Byla to každoroční radost, dostat od místního správce daně výzvu k zaplacení daně z registrovaného osobního vozidla, což v okrese Arlington ve státě Virginia představuje pět procent z každé stovky dolarů zůstatkové tržní hodnoty. Po zaplacení dostane člověk nálepku, bez níž nemůže jezdit, ba dokonce ani bezpečně zaparkovat, neboť policie to kontroluje.

Obdobně daň z nemovitostí je 0,9 procenta, což je ještě výhodné, neboť průměr v USA je 1,07 procenta z odhadní hodnoty, sestavované pravidelně odhadci. Ta může, ale nemusí kopírovat tržní hodnotu. Motorové čluny, jachty, ba i motocykly jsou také daněny. Jde o příjem okresu, případně municipality.

Vlastní gól

Majetkové daně historicky předcházejí daně z příjmu o pár tisíc let. I v Česku je známe od začátku státu, ostatně jedněmi z prvních gramotných lidí byli jejich výběrčí. Nápadem majetkové daně skokově zvýšit v rámci hledání zdrojů na nepodmíněný příjem si ale přesto v České pirátské straně naběhli. Není divu, že to Pirátům ze všech stran omlacují o hlavu.

Kupříkladu formulace, že „na případné zvýšené dani z nemovitosti by 99,9 procenta domácností zaplatilo výrazně méně, než by obdrželo od státu v rámci nepodmíněného základního příjmu“ (60 tisíc korun na osobu ročně), je mírně řečeno nehodná strany, která má disproporčně vysoké procento příznivců živících se prací s daty.

Statistiky ukazují, že ne každý, kdo žije ve velkém bytě, je zároveň bohatý a může si dovolit platit podstatně vyšší daně. Průměrný počet členů domácností ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel byl podle ČSÚ podle sčítání lidu v roce 2011 jen 2,1 osoby a 32,5 procenta představovaly už tehdy v celé republice domácnosti singles, často seniorů (typicky vdov). Jejich počet navíc rostl nejrychleji.

Senioři, v mnoha případech právě zmiňované vdovy, žijí ve vlastních domech a bytech disproporčně často. Aktuální hodnota jejich nemovitostí ale mnohonásobně převyšuje jejich roční příjem; jsou „asset rich, cash poor“. Zvýšení daně z nemovitostí by pro ně byla rána.

Ideál vlastnictví

Neméně zajímavé jsou české poměry v případě mladších ročníků, jak je ve svých výzkumech zachycují sociologové. Jestliže Němci jsou zvyklí bydlet v nájemních bytech a řeší spíše vzestup cen nájemného, v Česku je i u mileniálů zafixován ideál vlastnického bydlení.

Podle zjištění Sociologického ústavu skoro polovina lidí ve věku 27 až 35 let ve vlastním také bydlí, ale tři čtvrtiny z nich přišly ke střeše nad hlavou díky dědictví, přenechání bytu nebo významné finanční podpoře rodičů.

Vzhledem k tomu, že dnes ve vlastním bydlí čtyři pětiny Čechů, jakákoli úvaha o zdanění majetku opravdu není dobrý nápad, jak ve volbách oslabit hlavního politického soupeře, tedy hnutí ANO s loajálními seniorskými voliči.

Piráti tvrdí, že návrhy na zvýšení daně z bytů a domů jsou jen nápady k diskusi, oficiálně s nimi ale prý strana nepočítá. Za cíl si chce vzít jen komerční nemovitosti. Ani jejich vyšší zdanění není úplně nejšťastnější nápad – snížit podněty k investicím nikdy nebylo z ekonomického hlediska prozíravé.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.