Množící se informace o tom, že ukrajinské jednotky už začaly nebo co nejdříve začnou útok na ruské pozice, které okupují východ a jih Ukrajiny, znervózňují především Kreml a ruskou armádu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že ukrajinští vojáci jsou už na provedení ofenzivy připraveni.

Bývalý americký čtyřhvězdičkový generál David Petraeus, který velel jednotkám v Iráku i Afghánistánu a v letech 2011 až 2012 byl i šéfem CIA, prohlásil, že ukrajinská protiofenziva bude velmi působivá a také úspěšná. Petraeus nedávno navštívil Kyjev a setkal se i se Zelenským.

Ukrajinská armáda má dostatek schopností a zbraní, aby dokázala prolomit ruskou obranu, vyčistit zaminované území a postupovat dále. Protivzdušná obrana pak dokáže nad ukrajinským postupem odrazit i případné útoky ruského letectva.

„Nejdůležitější ze všeho je, že máte následné jednotky, které se protlačí skrz (průlomem na frontě) a dokážou udržet dynamiku útoku,“ vysvětlil v pořadu BBC, jehož přepis přinesl The Guardian.

V momentě, kdy se Ukrajincům podaří „rozhýbat“ celou ruskou obranu, mají dobrou šanci postupovat i po křídlech, která se budou otevírat.

Dobytí Krymu přijde později

Petraeus hovořil také o možnosti dobytí Krymského poloostrova. Pravděpodobnou variantou je, že Ukrajina naruší ruské schopnosti černomořský výběžek účinně zásobovat. Hlavně se jedná o průnik k pobřeží Azovského moře, které Rusko okupuje od začátku přepadení země na konci února 2022. Nemyslí si ale, že dobytí Krymu bude součástí chystané letní ofenzivy. Izolace Krymu však může velmi podstatně změnit dynamiku celé války. 

Bývalý šéf tajné služby CIA nepředpokládá, že by Putin v zoufalství, že se na frontě nedaří, sáhl k použití taktických jaderných zbraní, jak to často zaznívá v ruské státní televizi nebo od exprezidenta a místopředsedy bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva.

Zásadní je postoj Číny i Indie, kdy Si Ťin-pching i Naréndra Módí dali jasně najevo, že o jaderném scénáři nemají v Kremlu ani uvažovat. Rusku by to navíc nepřineslo ani žádnou vojenskou výhodu. 

Hojně diskutovanou otázkou je i přijetí Ukrajiny do NATO. Kyjev chce znát jasné vyjádření i harmonogram už na červencovém summitu v Litvě. Petraeus je přesvědčen, že země nemůže být přijata v době válečného konfliktu s Ruskem.

Na druhou stranu, bezpečnost Evropy a členských zemí Severoatlantické aliance leží nyní na ukrajinsko-ruské hranici. Také vyzbrojení Ukrajiny západními zbraněmi znamená, že je nutné ji zahrnout do plánů budoucího bezpečnostního uspořádaní v Evropě. 

Navíc se domnívá, že vojenská pomoc ze Spojených států Ukrajině bude pokračovat i v následujících letech i v případě, že v roce 2024 vyhraje v prezidentských volbách republikánský kandidát, nejpravděpodobněji Donald Trump. V Republikánské straně převládá tlak na to, aby Amerika Ukrajinu i nadále vojensky a finančně podporovala. A pokud ukrajinská ofenziva uspěje, bude to další argument pro to, že podpora napadené zemi dává smysl.