V rámci „tygodnia czeskiego“ mohli tamní spotřebitelé nakoupit české speciality za výhodné ceny. Gurmán patriot by se ale nejspíš zhrozil a oponoval by, že nabízené produkty mají v mnoha případech s Českem málo společného a tuzemskou gastronomii absolutně nereprezentují.

Je pravda, že třeba v případě „českého rohlíku“ v podobě listového pečiva plněného nugátem se Aldi opravdu moc netrefilo. Polští spotřebitelé mohli ochutnat také třeba debrecínskou pečeni z Kosteleckých uzenin, medovníky od Marlenky nebo „české“ brynzové halušky, na jejichž obalu se uvádí, že brynza je slovenská.

S odstupem a chladnou hlavou je však třeba si přiznat, že Aldi ve většině případů odhadlo stravovací návyky Čechů poměrně správně a nabídlo to, co skutečně jíme, a ne to, co si myslíme, že jíme.

Otázka je, zda skutečným cílem akce bylo seznámit Poláky s českými potravinami. S rostoucími cenami potravin nabývá přeshraniční nákupní turistika opět na popularitě, což si nejspíš uvědomuje i Aldi. S výjimkou „rohlíku“ byla většina nabízených produktů levnějších než v Česku.

Za všechny uveďme příklad piva Pilsner Urquell za 4,99 zlotého, tedy asi 26,50 koruny. V Česku se prémiová značka prodává obvykle za 28,90. Německé řetězce se přitom s touhou Čechů po levnějších potravinách už dávno naučily pracovat a slevové akce cílily přímo přes hranice. Polsko je nyní evidentně následuje.

Pro české prodejce, potravináře, zemědělce, státní kasu a vlastně celou ekonomiku to není dobrá zpráva. Čechům cestujícím za levnou plzní do Polska se však lze divit jen stěží.