Zákaz prodeje o svátcích v Česku platí už šest let, ale jelikož se vztahuje jen na určité svátky, v přesných datech se málokdo orientuje.

Nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vneslo do svátkového prodeje ještě větší zmatky. Soud totiž ve sporu prodejce Alza s Českou obchodní inspekcí rozhodl ve prospěch internetového obchodníka. Podle rozhodnutí se zákaz nevztahuje na objednání zboží přímo na prodejně a jeho okamžité vyzvednutí. Tím obchodníci v podstatě dostali návod, jak se nenáviděnému povinnému zavírání prodejen vyhnout. A zákazníci mohou ještě více tápat, kolik z nich se tím asi bude řídit.

Podle kritiků se soud zabýval zbytečnými detaily a měl spíš zohlednit samotnou myšlenku zákona, která prodej o svátcích prostě zakazuje, byť nevyjmenovává konkrétní způsoby. Možná je to však spíš dobrá příležitost zamyslet se, zda myšlenka zákona není sama o sobě úplně blbá.

Zákaz prodeje neplní žádnou z funkcí, které má podle zastánců mít. Nejen že ho lze nyní snadno obejít. Česko není Bavorsko a Češi netrpí přehnanou úctou vůči státním svátkům a otevření prodejny uráží jen minimum obyvatel. Pochybovat lze také, do jaké míry chrání zaměstnance, kteří by si třeba rádi přivydělali prací ve svátek. A proč chrání jen prodavače, a ne třeba operátory jaderných reaktorů? V Temelíně by si nejspíš také na svatého Václava rádi odpočinuli. Anebo snad zákaz platí až o 28. říjnu?