Praha roste, mění se, pro někoho příliš, pro někoho málo, pomalu a poněkud nudně. Rozkopané chodníky letos v létě sice zkřížily cestu snad každému obyvateli hlavního města, to ale zrovna není důkazem promyšleného městského developmentu, nýbrž to spíše odkazuje na investiční apetit telekomunikačních firem, které se za podpory státu snaží zahušťovat datové trasy v podzemí.

To je ale trochu jiný příběh. Pravdou totiž zůstává, že skutečně unikátních realitních projektů, které v metropoli vznikly v posledních 20 letech a které by zasvítily na světové mapě moderní architektury, by člověk napočítal na prstech jedné ruky. Jako by se politická hyperkorektnost a strach z odlišení přelily ve své nejnegativnější poloze také do městské výstavby.

Všímá si toho kolega Jan Němec ve svém textu o „pražském skanzenu“ a mimo jiné v něm přichází na to, že spíše než strach developerů z extravagantních projektů stojí za unifi kací pražské výstavby lokální politici a úřady.

Už brzy dostane hlavní město šanci ukázat, jak na tom s vizí svého růstu vlastně je. Výmluvnou laboratoří bude rozvoj území na severovýchodě metropole, kde na sebe plnou silou narazí zájmy města, státu a nejbohatších Čechů. V typicky letním tématu jsme se totiž podívali na developerské plány Petra Kellnera a dalších miliardářů na území Letňan, kde v příštích letech mají vzniknout zcela nové čtvrti pro desetitisíce nových obyvatel.

Bude zajímavé sledovat, kde přesně se nakonec protnou zájmy vlády, tamních obyvatel, komunálních politiků a soukromého kapitálu a zda se aspoň drobkem dostane i na odvahu Prahu obohatit o stavby architektonicky unikátní a hodnotné i ve světovém měřítku. Nebo zda půjde jen to tradiční motto posledních let – nikoho příliš neurazit.

Urazit vás svým příběhem nechce ani Radomír Lapčík, stále ještě nováček mezi českými bankéři, který bez úhony přežil v Česku divoké kampeličkové období z 90. let a dnes by rád ke své bance Trinity přikoupil také banku ve Švýcarsku. Zlínský finančník v rozhovoru poměrně ostře vystupuje proti Evropské unii a jednotné měně. Rozhodně zajímavý pohled na svět člověka, který se pravidelně odvolává na Tomáše Baťu a který v rámci svého byznysu pravidelně korzuje po kancelářích ve Zlíně, Praze, Londýně a na Maltě.

Za pozornost ale také určitě stojí rozhovor s indickým finančníkem a někdejším viceguvernérem indické centrální banky Harunem Rashidem Khanem, který se v exkluzivním materiálu zamýšlí nad současným děním z pohledu druhé nejlidnatější země světa a jedné z největších ekonomik.

Zvídavý kolega David Tramba jako vždy odvedl dobrou analytickou práci a ve světle obřího průšvihu jménem Wirecard se podíval na práci zvučných auditorských firem také v Česku. Velké insolvenční kauzy z minulosti totiž ukazují, že i zde je prostor pro pochybnosti. Ostatně vzpomeňte na Sazku či OKD… Ale pochybnosti stranou, toto číslo je opět poctivou novinařinou o věcech, které hýbou Českem.